Voda tvoří v dospělosti 60 až 70 % hmotnosti lidského těla. Pokud ovšem dojde k výraznému poklesu obsahu vody v těle, dochází k narušení vnitřní rovnováhy, které může vést k závažným zdravotním komplikacím. Jak se tedy vyhnout dehydrataci a co dělat, když už k ní dojde?
K dehydrataci dochází v důsledku ztráty vody a iontů z organismu. Její příčiny mohou být různé. Vždy se jedná o následek nevyváženosti příjmu a výdeje vody, častou příčinou jsou i různá onemocnění. Dětský organismus obsahuje relativně větší množství vody a je náchylnější ke ztrátám při odpařování kůží i dýchání. Proto mají děti vyšší nároky na příjem tekutin. Kojenci a batolata mívají častěji horečnatá onemocnění nebo průjmy, při kterých se ztráty vody zvyšují. Starší děti zase zapomínají v zápalu hry pít, takže u nich dochází snáze k dehydrataci i k přehřátí organismu.
U stárnoucího organismu je snížena řada tělesných funkcí, snižuje se koncentrační schopnost ledvin, zhoršuje se regulace množství vyloučené moči, je jí více, takže ztráty vody jsou větší. Současně dochází k pocitu vymizení žízně jako obranného mechanismu, který má dehydrataci zabránit. Proto je třeba starší lidi k pití aktivně povzbuzovat. Spolupráce může být též obtížná v důsledku různých forem demence.
Příznaky dehydratace jsou závislé na ztrátách vody z organismu
Při mírnějších ztrátách (do 2 litrů) pociťujeme žízeň, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná. Při ztrátách kolem 4 litrů dochází navíc k poklesu tlaku při náhlém vzpřímení, objevuje se zrychlený puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě, hrozí riziko pádu. Při dalších ztrátách vody je puls trvale zrychlený, dochází k poruchám vědomí, zástavě močení a stav může vést až k úmrtí.
K dehydrataci dochází při:
- nedostatečném příjmu tekutin (zvýšená tělesná nebo venkovní teplota, fyzická námaha)
- zvýšeném výdeji tekutin (průjmy, zvracení, silné pocení)
- častém močení (polyurie) v důsledku onemocnění ledvin nebo u neléčené cukrovky
- užívání některých léků (diuretika, která se používají při léčbě vysokého krevního tlaku a selhání srdce)
Výše popsané příznaky jsou následkem spíše akutní dehydratace, ale často můžeme pozorovat i dehydrataci chronickou v důsledku mírnějšího, ale dlouhodobého nedostatku tekutin. V tomto případě jsou hlavními příznaky často se opakující bolesti hlavy, přetrvávající zácpa, tvorba ledvinových a močových kamenů, v jejichž důsledku dochází k častějším infekcím močových cest. Chronická dehydratace též vede k srdečním a cévním onemocněním, vzrůstá riziko trombózy. Bývá snížené napětí kůže – na kůži se mohou vytvořit řasy, které se jen velmi pomalu narovnávají. Sliznice jsou suché, jazyk je oschlý a povleklý.
Jak dehydrataci léčit?
Nejedná-li se o velké ztráty vody a závažnou formu dehydratace, stačí obvykle zvýšit příjem tekutin. Nelze však očekávat, že příznaky ustoupí s jedním napitím. Příliš velké množství tekutin najednou může vyvolat i zvracení. Proto by se tekutiny měly podávat delší dobu po malých dávkách.
V případě intenzivní ztráty tekutin průjmy a zvracením voda nestačí, vhodné jsou rehydratační roztoky, bujón a ovocné džusy. U těžkých forem dehydratace je třeba doplnit tekutiny intravenózně.
Důležité je snažit se dehydrataci zabránit.
- Při zvýšených teplotách omezte tělesnou zátěž a nepobývejte na přímém slunci v poledních i odpoledních hodinách.
- Subjektivní pocit žízně často neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin! Doplňujte tekutiny průběžně po menších dávkách vhodnými neslazenými nápoji.
- Vyvarujte se alkoholu a kávy, které mají samy o sobě dehydratační účinek.
- Věnujte zvýšenou pozornost dětem a starším osobám.
Jaké nápoje jsou nejvhodnější?
Denně bychom měli vypít aspoň 1,5 až 2 litry tekutin, ale vše je individuální a závisí na teplotě, tělesné zátěži, metabolismu, věku a jiných faktorech. Hlavním zdrojem doplňování tekutin v organismu je čistá voda. Vhodné jsou též ovocné džusy ředěné v poměru 1:2, neslazený, vlažný a ne příliš silný čaj nebo ovocné čaje.
Důležitá je i teplota nápoje. Vyvarujte se pití příliš studených nápojů. Na sníženou teplotu reaguje organismus zvýšeným prokrvením rtů a nosohltanu, což ještě umocní pocit žízně. Ideální teplota nápojů je kolem 16 °C v létě, v zimě by měly být o 5 až 10 °C chladnější.
8 důvodů, proč pít vodu s citronem
- Vlažná voda s citronem po ránu nalačno dokáže příznivě nastartovat metabolismus (díky pektinové vláknině obsažené v citronu) a je ideálním začátkem nového dne.
- Čerstvá citronová šťáva napomáhá svěžímu dechu, pomáhá zastavit krvácení dásní a mírní bolest zubů. Působí jako prevence proti paradentóze.
- Citron je výborný na zažívací obtíže, zklidňuje žaludek, zácpu, pálení žáhy, podporuje činnost jater při produkci žluči.
- Citron působí močopudně a zvyšuje frekvenci močení. Tím pomáhá pročišťovat organismus.
- Ulevuje od problémů s dýchacími cestami. Obsahuje přírodní antibiotikum, a tím chrání sliznice před infekcí.
- Vitamin C a antioxidanty, které citron obsahuje, posilují imunitní systém.
- Kyselina askorbová zlepšuje hojení a udržuje v kondici pojivové tkáně, chrupavky a kosti.
- Navzdory tomu, že citron chutná kysele, je alkalický a pomáhá upravovat pH organismu (zabraňovat jeho překyselení).
