Buďme rozumní a užívejme antibiotika s rozumem. Je nezbytné chovat se zodpovědně, protože příprava nových léčivých přípravků, proti kterým nebude rozvinuta rezistence, trvá řadu let.
Cílem antibakteriálních látek je zneškodnit původce bakteriální infekce nebo alespoň omezit jeho růst. Látky musí být zároveň bezpečné pro lidský organismus.
Přítomnost bakterií neboli mikroorganismů v jednotlivých částech lidského těla představuje zcela přirozený jev, který neovlivňuje zdravotní stav za podmínky zachování rovnováhy. Pokud ovšem dojde k převaze mikroorganismů v těle hostitele, ať už z jakýchkoliv příčin (snížení imunity, častá nemocnost, léčba specifickými léčivy), tak jsou mikroorganismy schopny vyvolat v těle infekci. Jestliže pak lidský organismus s přemnoženými kmeny patogenů není schopen bojovat, je potřeba navštívit ošetřujícího lékaře, který blíže určí diagnózu a stanoví adekvátní léčbu.
VIRUS NENÍ BAKTERIE
- Proti virovým nákazám, jako je běžné nachlazení, bolest v krku či chřipka nejsou antibiotika nikterak účinná, což je nutné si uvědomit.
- Běžné virové onemocnění je možno zvládnout i samoléčbou po předchozí
konzultaci s lékárníkem, který může doporučit užívání:
- analgetik či antipyretik ke zvládnutí bolesti zad a svalů a při horečce,
- dekongestiv, které působí na nosní sliznici při ucpaném nosu a obtížném dýchání,
- léků k odhlenění či léků na tlumení suchého a dráždivého kašle,
- kombinovaných léčivých přípravků k úlevě od příznaků chřipky a nachlazení,
- vitaminů, převážně vitaminů C a D a minerálních prvků selenu a zinku,
- bylinných preparátů s obsahem hlívy ústřičné, beta-glukanů, echinacey, šípku a dalších na posílení obranyschopnosti organismu,
- probiotik a vitaminů k prevenci a posilování imunitního systému.
- Dále je nezbytné dodržovat pitný režim, ideálně v podobě bylinkových čajů a vody.
- Klid na lůžku je zcela zásadní pro rychlé uzdravení
Co přispívá k rezistenci na antibiotika?
- Nesprávné užívání antibiotik. To zahrnuje užívání při virových infekcích, stejně tak jako užívání širokospektrálních antibiotik při stavech, u kterých to není potřeba.
- Zbytečné předepisování.
- Nespolupráce pacienta a lékaře při léčbě antibiotiky.
- Nedodržování dávkování včetně nadužívání a nevhodná délka léčby.
- U bakterií se všeobecně vyskytuje přirozená schopnost odolávat antimikrobiálním léčivým přípravkům a schopnost předávat si tuto informaci mezi sebou prostřednictvím genetické výbavy. Tento přenos je realizovatelný nejen v rámci stejného druhu bakterií, ale i mezi různými druhy. To může vést k rezistenci bakterií vůči antibiotikům, na které byli předtím citlivé.
- Nedostatky v základní hygieně.
Pravidla a jak předejít rezistenci na antibiotika
- Diagnózu stanovuje lékař se snahou zvolit co nejvhodnější typ léčivého přípravku.
- Není na místě dožadovat se předpisu na antibiotika „do zásoby“.
- Zásadně neužívat antibiotika zbylé z léčby předchozího onemocnění či předepsaných jiné osobě.
- Léčba nemá být přerušena, ani v případě úlevy od symptomů.
- Předepsané léky se mají užívat přesně dle předpisu ošetřujícího lékaře nebo lékárníka. To znamená dodržování dávkování, času a délky léčby.
- Nepoužitá léčiva včetně antibiotik je nutné vrátit zpět do lékárny za účelem bezpečné likvidace a ochrany životního prostředí.
- Vakcinace neboli očkování ohrožených skupin obyvatel jako jsou malé děti, starší osoby a pacienti trpící více nemocemi dokáže zabránit rozvoji některých život ohrožujících infekcí.
- Domácí samovyšetření kupříkladu CRP testem může včas odhalit, zdali se jedná o infekci virovou nebo bakteriální.
- Dostatečná hygiena mytí rukou a používání dezinfekce nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i ve školách, obchodech a komunitních centrech.
Unikátní skupinu představují malé děti, které velmi citlivě reagují na nová léčiva. Již od ranného věku se potýkají s viry a bakteriemi. Jejich imunitní systém se neustále vyvíjí, a proto by i lékař měl přistupovat opatrně a zodpovědně k léčbě antibiotiky. Mikrobiální rozbor je obzvláště vhodným nástrojem pro výběr vhodných antibiotik, protože pomůže identifikovat právě ty, na které je daný kmen bakterie citlivý.
