Spánek je přirozený stav, kdy dochází k načerpání fyzických i duševních sil organismu. Jedná se o proces se zvýšeným útlumem naší centrální nervové soustavy, a tedy omezeným kontaktem s okolím, ze kterého můžemebýt kdykoli probuzeni.
Fyziologie spánku patří mezi velmi složité a zajímavé děje odehrávající se vlidském těle, kdy se střídají různé cykly spánku. Lze se setkat s REM spánkem(Rapid Eye Movement) a NREM spánkem (Non Rapid Eye Movement). Během noci se tytofáze několikrát rytmicky střídají, kdy je spánek (NREM), tvořící větší částcelkové doby spaní (cca 75%), přerušován tzv. paradoxní fází spánku(REM).
REM spánek je aktivní formou spánku podobnější stavu bdění doprovázenourychlým pohybem očí, nepravidelným dýcháním a srdečním rytmem či napříkladživými sny. NREM spánek lze rozdělit do čtyř stadií, kdy dochází spíše k útlumumozkové aktivity a tělo odpočívá. Dech, srdeční frekvence a tělesná teplota jsoupravidelnější.
Spánkové poruchy
Poruchy spánku lze členit na nejobvykleji řešenou insomnii (nespavost),hypersomnii (nadměrnou spavost či usínání během dne, tzv. narkolepsii) neboparasomnii (náměsíčnost, noční můry a děsy). Dále lze také zmínit poruchy dechuve spánku či poruchy s pohyby ve spánku (např. syndrom neklidnýchnohou).
Spánkem a jeho poruchami se zabývají spánkové laboratoře, které jsousoučástí řady nemocnic.
Nespavost patří mezi časté potíže řady lidí, s jejíž akutní formou se setkaltéměř každý a jako chronický problém ji popisuje 10 až 20 % z nás. Pacienti siobvykle stěžují na špatné usínání, časté buzení během noci či předčasné ranníprobouzení. Spánek je vnímán jako nedostatečný, příliš krátký, organismus sineodpočine a neosvěží se.
Časté důvody
Ještě před možnostmi terapie je nutné zdůraznit možné příčiny insomnie,protože s následnou léčbou úzce souvisí. Příčiny mohou být způsobené vnějšímivlivy, jako jsou hluk, světlo, teplo či užíváním léčiv s povzbudivým účinkemovlivňujících psychiku pacienta, paradoxně náhlým vysazením tlumivých látek neboléků s močopudným účinkem. Mezi vnitřní příčiny nespavosti patří celá řadaonemocnění. Lze je dělit na psychiatrická (deprese, úzkostné stavy, psychózy),neurologická (epilepsie, demence, Parkinsonova choroba) či stavy, kdy pacientanapříklad nenechá spát nadměrná bolest, svědění, pálení žáhy, potíže s poruchousrdečního rytmu nebo problémy s dýcháním typické pro jedince trpícíastmatem.
Zásady spánkové hygieny:
- Uléhat a vstávat každý den ve stejnoudobu
- Omezit spánek přes den
- Uléhatpouze unavení
- Opustit lůžko, pokud se spánek nedostaví do30 minut
- Dbát, aby v ložnici bylo vyvětráno, ne přílišteplo, tma a klid
- Postel a ložnici používat výlučně kespánku
- V podvečerních hodinách omezit nápoje s kofeinem(černý čaj a káva), nekouřit, vyhnout se těžkým jídlům, nepítalkohol
- Snažit se během dne sportovat, ne však těsně předspaním
- Neřešit problémy a nerozrušovat se večer předspaním (včetně sledování televize, učení se)
Při léčbě nespavosti by vždy měla být doporučena nejdřívenefarmakologická opatření. Mezi ně patří zcela jistě dodržování pravidelspánkové hygieny, psychoterapie vedená odborníky, dále také relaxační technikyči akupunktura. V další fázi lze zvolit léčbu přírodními léčivy nebo, pokud v němá pacient důvěru, homeopatiky. Z fytofarmak může lékárník doporučit léčiva čidoplňky stravy v podobě různých čajových směsí či už hotových kapslí nebo tablet(zpravidla obsahující silnější extrakt daných látek než čaje). V těchtopřípravcích najdeme bylinky jako kozlík, třezalka, meduňka, chmel, mučenka,levandule, oves, máta nebo hloh.
Lékař předepisuje
V případě závažnějšího chronického problému, u kterého není možná nebonezabrala kauzální léčba, může lékař přistoupit k možnosti naordinovat léčivýpřípravek navozující spánek, který je zpravidla vázán na recept. Bohužel ideálníhypnotikum neexistuje, a tak je třeba vždy myslet na možné nežádoucí účinky(vznik závislosti, ranní ospalost, u některých nepřirozená architektura spánku,zhoršení paměti či útlum dechu) a správné užívání, tj. užívat co nejnižší dávku,co nejkratší dobu nebo pouze nárazově, nekombinovat s alkoholem či jinýmitlumivými léky.
Užívání třezalky není vhodné pro každého, ovlivňuje účinekřady jiných léčiv a může zcitlivovat kůži na slunce.
Lékař může k léčbě nespavosti využít i jiných léčiv, která mají jako vedlejšíefekt také tlumivý účinek. Například některá antidepresiva (zvláště pokud jenespavost spojená s depresí), léčiva užívaná k terapii psychóz nebo látkyužívané k terapii alergií.
Na závěr je nutné znovu zdůraznit, že z důvodu nežádoucích účinků by vždyjako první měla být doporučena režimová opatření, přírodní léčiva a sledoványmožné příčiny potíží. Zdravotník by se měl snažit vyptat se a porozumětproblémům pacienta, jeho návykům a celkové farmakoterapii. V případě nutnostipředepsání chemických léčiv by měl lékař volit co nejšetrnější lék, lékárník bydle látky obsažené v doporučeném léčivu měl pacienta o správném užívání důsledněedukovat.
