Proč jsou probiotika a prebiotika důležitá pro náš
organismus? Pojďme si blíže vysvětlit tyto pojmy a lépe jim
porozumět.
KDE SE VZAL MIKROBIOM?
Jak na naší kůži, tak uvnitř našeho těla sídlí milióny baktérií, kvasinek a dalších mikroorganismů, které společně vytvářejí tzv. mikrobiom. Jeho složení je specifické a unikátní pro každého jedince, tak jako naše otisky prstů. Jedná se o komplexní, dynamický mikro-ekosystém podléhající změnám v čase, je propojen s makro-ekosystémem hostitele, a pro jeho fungování a zdraví je klíčový.
Mikrobiom je souhrnným označením nejen pro samotné mikroorganismy, ale také pro jejich genetický materiál. Je ovlivněn věkem, stravovacími návyky, zdravotním stavem či dalšími faktory. Je známo, že střevní mikrobiom úzce komunikuje s naším mozkem prostřednictvím neurotransmiterů a ovlivňuje naši náladu i psychické funkce.
Proto bychom se měli nad tím vším zamyslet a začít o svoje střeva víc pečovat
Pamatujme, že zdravý a fungující mikrobiom je zásadní pro
naše celkové zdraví a život v pohodě.
MIKROBIOTA (dříve MIKROFLÓRA)
Jedná se o soubor živých mikroorganismů (bakterie, archaea, mikromycety, viry, prvoky), které obývají definované prostředí, nejčastěji hovoříme o střevní mikrobiotě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje probiotika jako živé mikroorganizmy, které, pokud jsou podány v adekvátním množství, mají příznivý vliv na zdraví hostitele.
Odhaduje se, že právě ve střevech se nachází 70 až 80 % imunitních buněk, prostřednictvím kterých mikrobiota dokáže ovlivnit funkce imunitního, trávicího, nervového a dalších systémů.
Složení střevní mikrobioty se postupně formuje již v prenatálním vývoji a ihned po narození. Mikrobiota se dále vyvíjí neboli kolonizuje po zbytek našeho života. Významnou roli v osídlení střeva prospěšnými bakteriemi (především laktobacily a bifidobakteriemi) hraje i kojení, které poskytuje živiny pro střevní mikrobiotu a podporuje růst prospěšných bakterií.
Na složení střevní mikrobioty vplývá skladba jídelníčku a tekutin, četnost porcí, užívání léků (především antibiotik), hladovění, diety a v neposlední řadě i nemoci. Kvalita mikrobioty jedince je výrazně ovlivněna stravou v prvních letech života a postupně se vyvíjí během několika let, kdy dosahuje určité stability mezi druhým a třetím rokem života.
Podávání probiotik je vhodné a je doporučováno předčasně narozeným dětem nebo dětem narozeným císařským řezem, jejichž složení mikrobioty vykazuje značné odlišnosti od průměrné populace. Odhaduje se, že ve střevě máme až 1000 druhů baktérií, což je zhruba 100 bilionů organismů. A to opravdu není malé číslo. Dá tedy zabrat všechny tyto hladové bakterie nakrmit.
Stav, kdy je zachována rovnováha mezi dobrými a špatnými bakteriemi střevního traktu, nazýváme eubióza. Opakem tohoto stavu, v důsledku nerovnováhy vzniká stav dysbióza. Naším cílem je proto žít tak, abychom si v těle udrželi maximum prospěšných mikroorganismů a jejich rovnováhu.
DYSBALANCE, DYSBIÓZA
Ztráta rovnováhy mikrobioty může vést k různým zdravotním problémům, které nejčastěji začínají jako potíže s trávením, nadýmání, bolesti břicha, přibírání na váze a také můžou vyústit v psychické poruchy. Dysbióza mikrobioty může nepřímo souviset s civilizačními onemocněními jako je obezita, cukrovka, kardiovaskulární nemoci.
Ve střevě se nachází 70 až 80 % imunitních buněk a jejich prostřednictvím může střevní mikrobiota ovlivnit funkce systémů našeho organismu, jak nervového, trávicího, imunitního a dalších.
Uspěchaný životní styl, rychlé a nekvalitní stravování, nadmíra příjmu sladkých nápojů nebo alkoholu má za následek postupně sníženou rozmanitost střevní mikrobioty a její ochuzování o další druhy prospěšných střevních baktérií.
- Bakterie střevního mikrobiomu se sacharidovým metabolismem (bifidobakterie, laktobacily) dokáží proměnit nestrávené sacharidy na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (propionát, butyrát, acetát). Epitelové buňky je využívají jednak jako zdroj energie, jednak pro růst kolonocytů – buňky sliznic tlustého střeva, které mají ochrannou funkci na sliznici střev.
- Tyto mastné kyseliny s krátkým řetězcem mají vliv na imunitní funkce makrofágů a zasahují do syntézy cholesterolu v játrech tím, že ji snižují.
- Zdravá mikroflóra tlustého střeva a jeho sliznic také lépe odolává napadení trávicího traktu patogenními bakteriemi.
Proto je vhodné pravidelně doplňovat do stravy probiotika a prebiotika.
CO JSOU PROBIOTIKA A JAK PŮSOBÍ NA LIDSKÝ ORGANISMUS?
PROBIOTIKA
jsou kultury živých mikroorganismů, které pozitivně ovlivňují vlastnosti
střevního mikrobiomu a mají prospěšné účinky na celkové zdraví
člověka.Konzumace probiotik má pro organismus mnoho výhod:
- Udržují rovnováhu mezi prospěšnými a patogenními bakteriemi v trávicím traktu,
- napomáhají trávit potravu,
- podporují správnou funkci střev,
- spolupodílejí se na tvorbě enzymů a vitamínů,
- spolupracují s imunitním systémem a ochraňují sliznice před vstupem cizích patogenů jak uvnitř trávicího traktu, tak na pokožce,
- ovlivňují tvorbu dalších látek, ovlivňujících metabolismus, i co se týče ovlivnění hladiny cukru a cholesterolu v krvi,
- podporují růst a rovnováhu střevních bakterií,
- napomáhají odstraňovat škodlivé látky z trávicího traktu a tím ho detoxikovat.
Střevní mikrobiom je složen z více než 100 bilionů bakterií, což je asi desetkrát více než počet buněk v lidském těle.
Pro úspěšné podání probiotik je nezbytná adekvátní koncentrace bakterií v potravině, a to alespoň 1 000 000 životaschopných organismů v gramu potraviny. Pouze tak jsou bakterie schopny přežít zpracování a následné vystavení náročné cestě trávicím traktem.
Druhy a kmeny: Existuje mnoho různých druhů probiotik, ale nejčastěji se jedná o bakterie z rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, a také kvasinky Saccharomyces boulardii.
Konkrétní kmeny mohou mít specifické účinky, napříkladLactobacillus rhamnosus GG, L. acidophilus, L. brevis, Bifidobacterium infantis, B. longum, B. lactis nebo Saccharomyces boulardii.
PROSPĚŠNÉ OBLASTI PŮSOBENÍ PROBIOTIK:
STŘEVNÍ MIKROBIOTA
Probiotika jsou nejvíce známá svým pozitivním vlivem na rovnováhu střevní mikroflóry, což může podporovat trávení a posílit imunitní systém.
MIKROBIOTA DUTINY ÚSTNÍ A STŘEDOUŠÍ
Probiotika mohou také pomoci udržovat zdravou mikroflóru v ústech a mezizubním prostoru, což může přispět k prevenci zubního kazu a ústních problémů.
Mikroflóra dutiny ústní je tvořena komplexním systémem baktérií v nějaké symbióze a hraje klíčovou roli ve zdraví jak ústní dutiny, tak má vliv na celkový zdravotní stav člověka.
Věděli jste, že může zahrnovat více než 700 druhů různých druhů baktérií?
Proto pravidelné odstraňování plaku, návštěva dentální hygieny mají svůj důvod.
VAGINÁLNÍ MIKROBIOTA
Probiotika u žen podporují vaginální obranné funkce pro stabilitu intimního prostředí a zdravou bakteriální mikroflóry v pochvě.
Vaginální mikroflóra je tvořena různými typy bakterií, přičemž převažují kmeny laktobacilů. Další významnou složkou je kyselina mléčná pro udržení optimálního pH a která zároveň zabraňuje přemnožení patogenních organismů typu kvasinek. Vytváří živnou půdu právě pro kmeny laktobacilů a zabezpečuje jejich optimální rozmnožování.
MIKROBIOTA PLETI, POKOŽKY
Jde o souhrn všech mikroorganismů, které žijí uvnitř a na povrchu těla, včetně bakterií, virů a hub. Jejich počet převyšuje dokonce počet našich vlastních buněk, a mikrobiálních genů je mnohem více než genů lidských. Mikrobiota pleti hraje klíčovou roli v celkovém zdraví naší pokožky a významně přispívá k ochraně před kožními problémy. Když je v rovnováze, přispívá k ochraně pokožky a tvoří její ochrannou bariéru. Při poruše kožní bariéry ať už v důsledku infekce, zánětu, kožních nemocí, dojde k přemnožení tzv. tranzientních bakterií, které normálně nepřebývají na pokožce trvale. Proto bychom měli pečovat důsledně o svoji pleť a zde je několik typů:
- Šetrné čištění: používejte prostředky respektující rovnováhu pH pokožky a nenarušující hydrolipidický film.
- Používejte probiotickou kosmetiku : Probiotika jsou mikroorganismy, které spolu s dalšími přátelskými bakteriemi osidlují povrch pokožky.
A KDE VŠUDE MŮŽEME PROSPĚŠNÉ PROBIOTIKA NAJÍT?
Probiotika v potravinách
Probiotika jsou přirozeně obsažené v některých potravinách. Mezi nejčastější zdroje patří:
- kysané mléčné výrobky, jako jsou jogurty, kefíry a zakysaná smetana
- fermentované potraviny jako kimchi, kvašená zelenina, tempeh a miso
- kvašené nápoje, jako je kefírové mléko, kombucha nebo fermentovaná limonáda.
Doplňování probiotik pomocí mléčných výrobků má několik výhod. Mléčné výrobky jsou běžnou součástí stravy mnoha lidí, jsou široce dostupné a snadno konzumovatelné.
Pozor na konzervanty v potravinách, ty mohou aktivitu probiotik tlumit až ztratí svůj účinek.
Druhou variantou jsou doplňky stravy. Mnohé z nich jsou uzpůsobené tak, aby v jednotlivé dávce přežil co největší počet probiotických kmenů a zároveň odolal působení žaludečních
kyselin a trávicích šťáv a v nezměněném stavu mohl osídlit
(kolonizovat) sliznice střevních buněk.
A KDO BY MĚL BÝT OPATRNÝ PŘI UŽÍVÁNÍ PROBIOTIK?
Těhotné a kojící – měly by se raději poradit, které z probiotik jsou pro ně nejvhodnější a které potraviny s obsahem živých kultur konzumovat a které raději ne.
Novorozenci a malé děti – poradit se s pediatrem nebo lékárníkem o vhodnosti užívání konkrétního výrobku, který bude vyhovovat svým složením a formou a způsobem aplikace.
Starší osoby a pacienti s chronickými chorobami trávicího
traktu – vyžadují odbornou konzultaci lékaře /
lékárníka.
CO ZNAMENAJÍ POJMY CFU, ENKAPSULACE, KOMPATIBILITA KMENŮ, TERMOSTABILITA? VYZNÁTE SE V NICH?
CFU
je zkratka pro „ colony forming unit”, což v češtině znamená “kolonie tvořící jednotka” a udává sílu probiotik. Vyjadřuje počet živých mikroorganismů obsažených v jedné dávce probiotika třeba v g, ml nebo kapsli) a je uvedena na obalu.
Optimální probiotika by měli obsahovat 10-20 miliard baktérií v denní dávce pro dospělého a pro dítě zhruba 5-10 miliard bakterií.
To znamená, že čím vyšší CFU, tím větší šance přežití probiotických kmenů v trávicím ústrojí. V tlustém střevě pak můžou působit lokálně, posilovat imunitní systém a udržet zdravý mikrobiom.
Doporučuje se užívání minimálně po dobu 3 měsíců. Při obtížích s trávením nebo imunitním systémem i celoročně. Při a po užívání antibiotik minimálně 10 dní a déle.
Dobré a kvalitní probiotikum by mělo obsahovat více druhů kmenů a vyšší CFU pro maximální efektivitu. Kvalita produktu stoupá s detailnější specifikací druhu probiotika a s ohledem na cílení léčby.
TERMOSTABILITA
se týká schopnosti mikroorganismů odolávat vysokým teplotám. Probiotické kmeny s vyšší termostabilitou jsou odolnější a uchovávají svou životaschopnost i při vyšších teplotách. Balení probiotik je možné skladovat při běžné teplotě do 25 °C.KOMPATIBILITA
probiotických kmenů znamená, že různé kmeny mikroorganismů jsou schopny spolupracovat a vzájemně se podporovat. V případě probiotik je důležité, aby se různé kmeny dobře doplňovaly a společně přispívaly k udržení zdravého střevního mikrobiomu.ENKAPSULACE
Představuje speciální ochranní vrstvu složenou z bílkovin a polysacharidů zajišťující bezpečný a stabilní přechod aktivních bakterií probiotik až do střev. Tento obal navíc odolává kyselinám v žaludku a duodenu.
Probiotika každého výrobce se liší trvanlivostí, způsobem zpracování a uchovávání.
Uchovávání probiotikSe zvyšující se teplotou počet živých baktérií klesá. Proto jejich uskladnění vyžaduje nejlépe sucho a chlad. Pokud výrobce výslovně neuvádí skladování v lednici. Užívání probiotikZapíjet by se měli vlažnou vodou. V případě práškové formy, rozpouštět je taktéž ve vlažné vodě nebo mléce. Probiotika by se měli konzumovat vždy s odstupem od jídla a léků. |
PREBIOTIKA A JEJICH VÝZNAM V TRÁVICÍM
TRAKTU
Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které podporují růst nebo aktivitu prospěšných bakterií (PROBIOTIK) a tím pozitivně ovlivňují složení střevní mikrobioty. Mají celkově pozitivní vliv na zdraví a celkovou pohodu příslušného jednice.
Zjednodušeně jsou jakousi potravou pro probiotika. Proto by se měli konzumovat současně.
Mezi probiotika radíme:
- rozpustné oligosacharidy (FOS – fruktooligosacharidy)
- galaktooligosacharidy (GOS)
- inulin (čekanková vláknina)
- vláknina (Psyllium)
- ovoce a zelenina s vysokým obsahem vlákniny (cibule, banány, artyčok, česnek)
- celozrnné potraviny
Často se přidávají do potravin jako potravinová přísada, aby se zvýšil obsah vlákniny a podpořil růst prospěšných bakterií.
Při konzumaci prebiotik je důležité zajistit dostatečný
příjem vody, aby bylo možné tyto látky snadno a efektivně trávit a
využívat.
ÚČINKY PREBIOTIK NA TRÁVÍCÍ SYSTÉM
Konzumace prebiotik může mít mnoho pozitivních účinků na trávicí systém. Prebiotika podporují růst a rozvoj prospěšných bakterií v trávicím traktu, což může vést k větší rozmanitosti střevní mikroflóry. To může pomoci snížit riziko infekcí a zánětů v trávicím traktu.
Kromě toho, mohou také pomoci:
- snížit hladinu nežádoucích bakterií v trávicím traktu a tím zlepšit celkovou funkci střeva.
- regulovat trávení a návyky, což může snížit riziko zácpy a průjmů
- zvýšení pocitu sytosti
- vážou na sebe toxické látky
Další zajímavou skupinou doplňků stravy jsou synbiotika, které v sobě kombinují probiotika a probiotika a mají synergický účinek.
Jejich vzájemné soužití přispívá k prodloužení přežití probiotika, pro které je prebiotikum specifickým substrátem vhodným k fermentaci.
Vsaďte na zdravý životní styl, kterého nedílnou součástí by měla být pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava, pitný režim a dostatečný přísun probiotik, v odůvodněných případech i prebiotik, a to nejen pro regulaci tělesné hmotnosti, ale taktéž pro podporu správného fungování střevního mikrobiomu a celkového zdraví.
Vybírejte ze široké nabídky probiotik a prebiotik na:
www.alphega.cz/probiotika
