Proč jsou probiotika a prebiotika důležitá pro nášorganismus? Pojďme si blíže vysvětlit tyto pojmy a lépe jimporozumět.
KDE SE VZAL MIKROBIOM?
Jak na naší kůži, tak uvnitř našeho těla sídlí miliónybaktérií, kvasinek a dalších mikroorganismů, které společně vytvářejí tzv.mikrobiom. Jeho složení je specifické a unikátní pro každého jedince, tak jakonaše otisky prstů. Jedná se o komplexní, dynamický mikro-ekosystém podléhajícízměnám v čase, je propojen s makro-ekosystémem hostitele, a pro jeho fungování azdraví je klíčový.
Mikrobiom je souhrnným označením nejen pro samotnémikroorganismy, ale také pro jejich genetický materiál. Je ovlivněn věkem,stravovacími návyky, zdravotním stavem či dalšími faktory. Je známo, že střevnímikrobiom úzce komunikuje s naším mozkem prostřednictvím neurotransmiterů aovlivňuje naši náladu i psychické funkce.
Proto bychom se měli nad tím vším zamyslet a začít o svojestřeva víc pečovat
Pamatujme, že zdravý a fungující mikrobiom je zásadní pronaše celkové zdraví a život v pohodě.
MIKROBIOTA (dříve MIKROFLÓRA)
Jedná se o soubor živých mikroorganismů (bakterie,archaea, mikromycety, viry, prvoky), které obývají definované prostředí,nejčastěji hovoříme o střevní mikrobiotě.
Světová zdravotnická organizace (WHO)definuje probiotika jako živémikroorganizmy, které, pokud jsou podány v adekvátním množství,mají příznivý vliv na zdraví hostitele.
Odhaduje se, že právě ve střevech se nachází 70 až 80 %imunitních buněk, prostřednictvím kterých mikrobiota dokáže ovlivnit funkceimunitního, trávicího, nervového a dalších systémů.
Složení střevní mikrobioty se postupně formuje již vprenatálním vývoji a ihned po narození. Mikrobiota se dále vyvíjí nebolikolonizuje po zbytek našeho života. Významnou roli v osídlení střeva prospěšnýmibakteriemi (především laktobacily a bifidobakteriemi) hraje i kojení, kteréposkytuje živiny pro střevní mikrobiotu a podporuje růst prospěšnýchbakterií.
Na složení střevní mikrobioty vplývá skladba jídelníčku atekutin, četnost porcí, užívání léků (především antibiotik), hladovění, diety av neposlední řadě i nemoci. Kvalita mikrobioty jedince je výrazně ovlivněna stravou vprvních letech života a postupně se vyvíjí během několika let, kdy dosahujeurčité stability mezi druhým a třetím rokem života.
Podávání probiotik je vhodné a je doporučováno předčasněnarozeným dětem nebo dětem narozeným císařským řezem, jejichž složení mikrobiotyvykazuje značné odlišnosti od průměrné populace. Odhaduje se, že ve střevě máme až 1000 druhů baktérií, cožje zhruba 100 bilionů organismů. A to opravdu není malé číslo. Dá tedy zabratvšechny tyto hladové bakterie nakrmit.
Stav, kdy je zachována rovnováha mezi dobrými a špatnýmibakteriemi střevního traktu, nazýváme eubióza. Opakem tohotostavu, v důsledku nerovnováhy vzniká stav dysbióza. Našímcílem je proto žít tak, abychom si v těle udrželimaximum prospěšných mikroorganismů a jejich rovnováhu.
DYSBALANCE, DYSBIÓZA
Ztráta rovnováhy mikrobioty může vést k různýmzdravotním problémům, které nejčastěji začínají jako potíže s trávením,nadýmání, bolesti břicha, přibírání na váze a také můžou vyústit v psychicképoruchy. Dysbióza mikrobioty může nepřímo souviset s civilizačními onemocněnímijako je obezita, cukrovka, kardiovaskulární nemoci.
Ve střevě se nachází 70 až 80 % imunitních buněk a jejichprostřednictvím může střevní mikrobiota ovlivnit funkce systémů našehoorganismu, jak nervového, trávicího, imunitního a dalších.
Uspěchaný životní styl, rychlé a nekvalitní stravování,nadmíra příjmu sladkých nápojů nebo alkoholu má za následek postupně sníženourozmanitost střevní mikrobioty a její ochuzování o další druhy prospěšnýchstřevních baktérií.
- Bakterie střevního mikrobiomu se sacharidovým metabolismem(bifidobakterie, laktobacily) dokáží proměnit nestrávené sacharidy na mastnékyseliny s krátkým řetězcem (propionát, butyrát, acetát). Epitelové buňky jevyužívají jednak jako zdroj energie, jednak pro růst kolonocytů – buňkysliznic tlustého střeva, které mají ochrannou funkci na sliznici střev.
- Tyto mastné kyseliny s krátkým řetězcem mají vliv na imunitní funkcemakrofágů a zasahují do syntézy cholesterolu v játrech tím, že jisnižují.
- Zdravá mikroflóra tlustého střeva a jeho sliznic také lépe odolávánapadení trávicího traktu patogenními bakteriemi.
Proto je vhodné pravidelně doplňovat do stravyprobiotika a prebiotika.
CO JSOU PROBIOTIKA A JAK PŮSOBÍ NA LIDSKÝORGANISMUS?
PROBIOTIKA
jsou kultury živých mikroorganismů, které pozitivně ovlivňují vlastnostistřevního mikrobiomu a mají prospěšné účinky na celkové zdravíčlověka.Konzumace probiotik má pro organismus mnoho výhod:
- Udržují rovnováhu mezi prospěšnými a patogenními bakteriemi v trávicímtraktu,
- napomáhají trávit potravu,
- podporují správnou funkci střev,
- spolupodílejí se na tvorbě enzymů a vitamínů,
- spolupracují s imunitním systémem a ochraňují sliznice před vstupem cizíchpatogenů jak uvnitř trávicího traktu, tak na pokožce,
- ovlivňují tvorbu dalších látek, ovlivňujících metabolismus, i co se týčeovlivnění hladiny cukru a cholesterolu v krvi,
- podporují růst a rovnováhu střevních bakterií,
- napomáhají odstraňovat škodlivé látky z trávicího traktu a tím hodetoxikovat.
Střevní mikrobiom je složen z více než 100 bilionůbakterií, což je asi desetkrát více než počet buněk v lidském těle.
Pro úspěšné podání probiotik je nezbytnáadekvátníkoncentrace bakterií v potravině, a to alespoň1 000 000životaschopných organismů v gramu potraviny. Pouze tak jsou bakterie schopnypřežít zpracování a následné vystavení náročné cestě trávicím traktem.
Druhy a kmeny: Existuje mnoho různých druhů probiotik,ale nejčastěji se jedná o bakterie z rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, ataké kvasinky Saccharomyces boulardii.
Konkrétní kmeny mohou mít specifické účinky, napříkladLactobacillus rhamnosus GG, L. acidophilus, L. brevis, Bifidobacteriuminfantis, B. longum, B. lactis nebo Saccharomyces boulardii.
PROSPĚŠNÉ OBLASTI PŮSOBENÍ PROBIOTIK:
STŘEVNÍ MIKROBIOTA
Probiotika jsou nejvíce známá svým pozitivním vlivemna rovnováhu střevní mikroflóry, což může podporovat trávení a posílit imunitnísystém.
MIKROBIOTA DUTINY ÚSTNÍ A STŘEDOUŠÍ
Probiotika mohou také pomoci udržovat zdravoumikroflóru v ústech a mezizubním prostoru, což může přispět k prevenci zubníhokazu a ústních problémů.
Mikroflóra dutiny ústní je tvořena komplexním systémembaktérií v nějaké symbióze a hraje klíčovou roli ve zdraví jak ústní dutiny, takmá vliv na celkový zdravotní stav člověka.
Věděli jste, že může zahrnovat více než 700 druhůrůzných druhů baktérií?
Proto pravidelné odstraňování plaku, návštěva dentálníhygieny mají svůj důvod.
VAGINÁLNÍ MIKROBIOTA
Probiotika u žen podporují vaginální obranné funkce prostabilitu intimního prostředí a zdravou bakteriální mikroflóry v pochvě.
Vaginální mikroflóra je tvořena různými typy bakterií,přičemž převažují kmeny laktobacilů. Další významnou složkou je kyselinamléčná pro udržení optimálního pH a která zároveň zabraňuje přemnoženípatogenních organismů typu kvasinek. Vytváří živnou půdu právě pro kmenylaktobacilů a zabezpečuje jejich optimální rozmnožování.
MIKROBIOTA PLETI, POKOŽKY
Jde o souhrn všech mikroorganismů, které žijí uvnitř a napovrchu těla, včetně bakterií, virů a hub. Jejich počet převyšuje dokonce početnašich vlastních buněk, a mikrobiálních genů je mnohem více než genů lidských.Mikrobiota pleti hraje klíčovou roli v celkovém zdraví naší pokožky a významněpřispívá k ochraně před kožními problémy. Když je v rovnováze, přispívá kochraně pokožky a tvoří její ochrannou bariéru. Při poruše kožní bariéry ať už vdůsledku infekce, zánětu, kožních nemocí, dojde k přemnožení tzv.tranzientních bakterií, které normálně nepřebývají na pokožce trvale.Proto bychom měli pečovat důsledně o svoji pleť a zde je několik typů:
- Šetrné čištění: používejte prostředky respektujícírovnováhu pH pokožky a nenarušující hydrolipidickýfilm.
- Používejte probiotickou kosmetiku: Probiotika jsou mikroorganismy, které spolu s dalšími přátelskýmibakteriemi osidlují povrch pokožky.
A KDE VŠUDE MŮŽEME PROSPĚŠNÉ PROBIOTIKA NAJÍT?
Probiotika v potravinách
Probiotika jsou přirozeně obsažené v některýchpotravinách. Mezi nejčastější zdroje patří:
- kysané mléčné výrobky, jako jsoujogurty,kefíry a zakysaná smetana
- fermentované potraviny jakokimchi,kvašená zelenina, tempeh amiso
- kvašené nápoje, jako jekefírové mléko,kombucha nebo fermentovaná limonáda.
Doplňování probiotik pomocí mléčných výrobkůmáněkolik výhod. Mléčné výrobky jsou běžnou součástí stravy mnoha lidí, jsou široce dostupné asnadno konzumovatelné.
Pozor na konzervanty v potravinách, ty mohou aktivituprobiotik tlumit až ztratí svůj účinek.
Druhou variantou jsou doplňky stravy. Mnohé z nich jsou uzpůsobené tak, aby vjednotlivé dávce přežil co největší počet probiotických kmenů a zároveň odolalpůsobení žaludečních
kyselin a trávicích šťáv a v nezměněném stavu mohl osídlit(kolonizovat) sliznice střevních buněk.
A KDO BY MĚL BÝT OPATRNÝ PŘI UŽÍVÁNÍPROBIOTIK?
Těhotné a kojící – měly by se raději poradit, které zprobiotik jsou pro ně nejvhodnější a které potraviny s obsahem živých kulturkonzumovat a které raději ne.
Novorozenci a malé děti – poradit se s pediatrem nebolékárníkem o vhodnosti užívání konkrétního výrobku, který bude vyhovovat svýmsložením a formou a způsobem aplikace.
Starší osoby a pacienti s chronickými chorobami trávicíhotraktu – vyžadují odbornou konzultaci lékaře /lékárníka.
CO ZNAMENAJÍ POJMY CFU, ENKAPSULACE, KOMPATIBILITA KMENŮ,TERMOSTABILITA? VYZNÁTE SE V NICH?
CFU
je zkratka pro „colony forming unit”, cožv češtině znamená“kolonie tvořící jednotka” a udává síluprobiotik. Vyjadřujepočet živých mikroorganismůobsažených v jedné dávce probiotika třeba v g, ml nebo kapsli) a jeuvedena na obalu.
Optimální probiotika by měli obsahovat10-20 miliardbaktérií v denní dávce pro dospělého a pro dítě zhruba 5-10 miliardbakterií.
To znamená, že čím vyšší CFU, tím větší šance přežitíprobiotických kmenů v trávicím ústrojí. V tlustém střevě pak můžou působitlokálně, posilovat imunitní systém a udržet zdravý mikrobiom.
Doporučuje se užívání minimálně po dobu 3 měsíců. Přiobtížích s trávením nebo imunitním systémem i celoročně. Při a po užíváníantibiotik minimálně 10 dní a déle.
Dobré a kvalitní probiotikum by mělo obsahovat více druhůkmenů a vyšší CFU pro maximální efektivitu. Kvalita produktu stoupá sdetailnější specifikací druhu probiotika a s ohledem na cíleníléčby.
TERMOSTABILITA
se týká schopnostimikroorganismů odolávat vysokým teplotám. Probiotické kmeny s vyššítermostabilitou jsou odolnější a uchovávají svou životaschopnost i při vyššíchteplotách. Balení probiotik je možné skladovat při běžné teplotě do 25°C.KOMPATIBILITA
probiotických kmenů znamená, žerůzné kmeny mikroorganismů jsou schopny spolupracovat a vzájemně se podporovat.V případě probiotik je důležité, aby se různé kmeny dobře doplňovaly a společněpřispívaly k udržení zdravého střevního mikrobiomu.ENKAPSULACE
Představuje speciální ochranní vrstvu složenou zbílkovin a polysacharidů zajišťující bezpečný a stabilní přechod aktivníchbakterií probiotik až do střev. Tento obal navíc odolává kyselinám v žaludku aduodenu.
Probiotika každého výrobce se liší trvanlivostí, způsobem zpracování auchovávání.
Uchovávání probiotikSe zvyšující se teplotou počet živých baktériíklesá. Proto jejich uskladnění vyžaduje nejlépe sucho a chlad. Pokudvýrobce výslovně neuvádí skladování v lednici. Užívání probiotikZapíjet by se měli vlažnou vodou. V případě práškovéformy, rozpouštět je taktéž ve vlažné vodě nebo mléce. Probiotika by seměli konzumovat vždy s odstupem od jídla a léků. |
PREBIOTIKA A JEJICH VÝZNAM V TRÁVICÍMTRAKTU
Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, kterépodporují růst nebo aktivitu prospěšných bakterií (PROBIOTIK) a tím pozitivněovlivňují složení střevní mikrobioty. Mají celkově pozitivní vliv na zdraví acelkovou pohodu příslušného jednice.
Zjednodušeně jsou jakousipotravou pro probiotika. Protoby se měli konzumovat současně.
Mezi probiotika radíme:
- rozpustné oligosacharidy (FOS – fruktooligosacharidy)
- galaktooligosacharidy (GOS)
- inulin (čekanková vláknina)
- vláknina (Psyllium)
- ovoce a zelenina s vysokým obsahem vlákniny (cibule, banány, artyčok,česnek)
- celozrnné potraviny
Často sepřidávají do potravin jako potravinová přísada, aby sezvýšil obsah vlákniny apodpořil růstprospěšných bakterií.
Při konzumaci prebiotik je důležité zajistit dostatečnýpříjem vody, aby bylo možné tyto látky snadno a efektivně trávit avyužívat.
ÚČINKY PREBIOTIK NA TRÁVÍCÍ SYSTÉM
Konzumace prebiotik může mít mnohopozitivních účinkůna trávicí systém.Prebiotika podporují růst a rozvoj prospěšnýchbakterií v trávicím traktu, což může vést k větší rozmanitosti střevnímikroflóry. To může pomocisnížit riziko infekcí a zánětů v trávicímtraktu.
Kromě toho, mohou také pomoci:
- snížit hladinu nežádoucích bakterií v trávicím traktu a tím zlepšitcelkovou funkci střeva.
- regulovat trávení a návyky, což můžesnížit riziko zácpy aprůjmů
- zvýšení pocitu sytosti
- vážou na sebe toxické látky
Další zajímavou skupinou doplňků stravy jsou synbiotika,které v sobě kombinují probiotika a probiotika a mají synergický účinek.
Jejich vzájemné soužití přispívá k prodloužení přežitíprobiotika, pro které je prebiotikum specifickým substrátem vhodným kfermentaci.
Vsaďte na zdravý životní styl, kterého nedílnou součástíby měla být pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava, pitný režim adostatečný přísun probiotik, v odůvodněných případech i prebiotik, a to nejenpro regulaci tělesné hmotnosti, ale taktéž pro podporu správného fungovánístřevního mikrobiomu a celkového zdraví.
Vybírejte ze široké nabídky probiotik a prebiotik na:
www.alphega.cz/probiotika
