Světový den duševního zdraví byl poprvé vyhlášen v roce 1992 Světovou federací pro duševní zdraví. Připadá na 10. října a jeho úkolem je soustředit zájem na otázky duševního zdraví. Ze statistik totiž víme, že výskyt duševních poruch v populaci stále roste.
Podle průzkumu EU z roku 2023 se téměř každá druhá osoba (46 % populace EU) v předchozích 12 měsících potýkala s emocionálními nebo psychosociálními problémy, jako je například úzkost nebo deprese. Jde o velice závažný problém, a proto je EU odhodlána se zasadit o ochranu duševního zdraví každého člověka.
Jaká je vlastně definice duševního zdraví?
Duševně zdravý člověk může naplnit a uplatnit své individuální schopnosti, dokáže přiměřeně zvládat každodenní stres, produktivně a úspěšně pracovat a zároveň rozvíjet vztahy s ostatními lidmi. Souhrnně lze duševní zdraví definovat jako stav osobní pohody, která je nedílnou součástí celkového zdraví každého člověka. Nejedná se tedy pouze o prostou absenci duševní choroby.
Duševní zdraví je předpokladem zdraví fyzického a nedílnou součástí kvalitního života.
Duševní poruchy a nemoci zaznamenávají v posledních desetiletích celosvětově obrovský nárůst. Jen v České republice došlo za posledních patnáct let k celkovému nárůstu psychiatricky nemocných pacientů o 80%. Podle statistik má s duševní chorobou zkušenost každý pátý člověk a jeden z 25 lidí s ní trvale žije. Až u 75% pacientů se výskyt těchto onemocnění objevuje před 24. rokem.
Přestože diagnostika a léčba duševních poruch zaznamenala od poloviny 20. století velký pokrok, mezi veřejností stále ještě panuje mnoho předsudků, které je svým způsobem nadále stigmatizují a které brání nemocným vyhledat včas lékařskou péči.
Kroky pro kvalitnější život
Je potřeba zmínit reformu psychiatrické péče u nás, která byla schválena Ministerstvem zdravotnictví v roce 2013. Jedná se o dlouhodobý proces, do kterého jsou kromě Ministerstva zdravotnictví zapojeny i zdravotní pojišťovny a Psychiatrická společnost ČLSJEP. První etapa reformy již probíhá a je podporována Evropskými strukturálními a investičními fondy. Cílem projektu je zlepšit kvalitu života lidí s duševním onemocněním, zaměřit se nejen na zmírnění příznaků duševní choroby, ale i na zvýšení samostatnosti, kvality života a rozvíjení schopností pacienta.
"Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují."
prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice
Hlavním pilířem této reformy jsou Centra duševního zdraví, jejichž pracovníci by měli poskytovat pomoc duševně nemocným (i jejich blízkým) primárně v jejich domácím prostředí a předcházet tak stavům, které by vyžadovaly hospitalizaci. Plánem je vytvořit rozsáhlou síť center, v roce 2018 jich bylo otevřeno pět a v průběhu letošního roku by měla přibýt další.
Pracovníci takovýchto center tvoří multidisciplinární tým složený nejen ze zdravotníků, ale i ze sociálních pracovníků a z lidí s vlastní zkušeností s duševní chorobou. Hlavním záměrem je odstranit dlouhodobou izolaci duševně nemocných, pomoci jim vyrovnat se se svojí nemocí a žít dál svůj život v rodinném kruhu s adekvátní podporou ambulantních a terénních služeb.
Stále živé stigma
Světový den duševního zdraví by nám měl připomenout, že duševní nemoci jsou nemoci jako každé jiné. Lze jim do jisté míry předcházet, dají se léčit a duševně nemocní pacienti se mohou ve většině případů správnou resocializací vrátit zpátky do běžného života.
Mezi nejčastější diagnózy patří:
- Neurózy jsou obecně definovány jako duševní nerovnováha způsobující tíseň. Jedná se o zhoršenou schopnost zvládat stres, která se může projevit jak poruchami psychickými (úzkost, fobie, poruchy soustředění a spánku), tak poruchami somatickými (například zažívací obtíže, třes, bolesti, únava).
- Afektivní poruchy jsou poruchy nálady, které neodpovídají reálné životní situaci, nejčastěji se jedná o depresivní poruchu, případně bipolární, kdy se deprese střídá s mánií.
- Demence je způsobená poškozením mozkových struktur, fyziologicky může být zapříčiněna věkem, ale častěji vzniká na základě patologie buď mozkových tepen (ateroskleróza, mozková mrtvice, krvácení) nebo jiných struktur mozku (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba).
