Vánoce jsou již za dveřmi. Pravda, v supermarketech probíhá vánoční „masáž“ už několik týdnů a mnoho z nás má již promyšleno a možná i nakoupeno (znám lidi, kteří už mají také zabaleno) vše, čím chtějí své blízké potěšit pod vánočním stromkem.
Po roce 1989 můžeme už opět dobu před Vánoci nazývat adventem, z latiny odvozeným slovem, které v sobě významově skrývá čekání, příchod. V dobách, kdy zvyky a společenské chování v Evropě výrazně formovala katolická církev, byla adventní doba časem kajícím, postním, časem tichého pokorného očekávání Vánoc, oslavy Kristova narození. V posledním měsíci před Vánoci se tradičně dodržují mnohé zvyky jak křesťanské, tak pohanské, jejichž původ i vlastní smysl poněkud zapadl. Ale dodnes si domů nosíme barborky, domácnosti se tradičně smýčí a uklízejí. Není města nebo vesnice, kterou by večer 5. prosince neprocházel mikulášský průvod, stavíme betlémy, Vánoce bez stromečku si snad ani neumíme představit.
Také na talíři se ve většině domácností během svátků objevují podobné pokrmy. Štědrý den ještě patří k adventu, takže po celodenním půstu (alespoň pro toho, kdo chce vidět zlaté prasátko) se koná večeře, při níž v klasické podobě není součástí maso, ale chodů bývá požehnaně. Nejčastěji jíme rybí polévku, smaženého kapra a bramborový salát. Nechybí vánočka, přičinlivé hospodyňky se dodnes předhánějí, jestli letos stihly upéct 10 nebo 15 druhů cukroví. Na Boží hod si ke zbylému salátu dáme řízky vepřové, na Štěpána přijedou děti nebo naopak rodiče, tak se sluší vytáhnout se kachnou a upéci třeba štrůdl. V některých rodinách se peče krůta, hodí se i svíčková s knedlíkem. Korunu tomuto obžerství nasadíme při oslavě Silvestra a Nového roku, po noci strávené ve společnosti mnoha druhů chlebíčků, jednohubek a alkoholu se překulíme k obědu třeba s čočkovou polévkou a uzenou krkovičkou s knedlíkem a zelím.
To už se v nás hýbe špatné svědomí, s obavou stoupáme na osobní váhu, která k naší hrůze ukazuje třeba až o pět kilo více než před Vánoci. A teď je namístě novoroční předsevzetí, jak hned od zítřka začneme hubnout. Den, dva to vydržíme o vodě a zelenině, třetí den večer nás přepadne hlad, a tak „vyluxujeme“ zbytek cukroví nebo si dáme plátek vánočky (přeci nebudeme vyhazovat jídlo), a aby nebyla tak suchá, namažeme si ji máslem. A výživovým poradcům vstávají vlasy hrůzou.
Stop každoročnímu přejídání
Zkusme na to letos jít jinak. Musíme zapojit rozum a vůli, aby se nám podařilo trochu přelstít tělo, které se snaží nás v zimě ochránit před zmrznutím už od dob neandrtálců ukládáním tuku a zatím nevzalo v potaz existenci ústředního topení a teplých svetrů. Takže mozek bez našeho vědomí vysílá signály, které nás nutí jíst v zimě více. Navíc dáváme přednost chuťové kombinaci sladkého a mastného. A vánoční jídelníček k tomu dává příležitostí až dost.
Asi na začátku všeho, co chceme v životě změnit, je okamžik, kdy se zastavíme a uvědomíme si, co a proč nás ke změně nutí, co nám ta změna přinese pozitivního a také, jaké těžkosti a nepříjemnosti s sebou změna ponese. Vánoce nejsou přeci jen svátky jídla a konzumu. Stále si to opakujeme, ale výsledek tomu moc neodpovídá.
K tomu zastavení často dochází až po Novém roce ruku v ruce s oním špatným svědomím. V péči o zdraví a zdravý životní styl je daleko lepší přemýšlet dopředu, prevence je mnohem snazší než napravování chyb. Zkusme tedy letos začít již v adventu. Pokud máte čas a vůli, můžete si připravit třeba třítýdenní očistnou kůru, buď již sestavenou, nebo si ji vymyslet sami.
Vylaďte si svůj vlastní jídelníček k dokonalosti
Teoretické zásady asi znáte, jídelníček může obsahovat téměř neomezené množství zeleniny, v dopoledních hodinách ovoce, omezte výrazně pečivo, cukr a tuky, jako pochoutku si dejte oříšky nebo sušené ovoce. Pijte neslazené tekutiny, nejlépe vodu a bylinkové čaje. Jezte pětkrát denně, snažte se jíst dosyta, i když není na škodu během této kůry zařadit jeden nebo dva dny, kdy se můžete postit úplně. Ale pozor, nepřeceňte svou vůli, abyste večer nepodlehli chutím.
Hlavně choďte na procházky, vyhnete se tak rizikovým místům plným nástrah (jak často při dlouhém večeru jdeme zkontrolovat, jestli není v lednici něco dobrého, také při sledování televize se snědí nějaké dobroty) a navíc při pohybu vydáte nějakou tu kalorii. Výsledkem našeho adventního snažení bude dobrý pocit a nějaké to kilo dole. Myslet si, že se nám podaří zhubnout během vánoc, je tak trochu nereálné. Očistnou kůrou v adventu si nachystáme jakousi rezervu, posílíme si vůli, budeme se více zamýšlet nad tím, co, kdy, jak a proč jíme. A pokud budeme procházky trávit s někým blízkým, určitě si připravíme spoustu krásných chvil.
Co na svátky nakoupit?
Teď se dotkneme nákupu surovin na pečení a ostatních potravin na svátky. Zkuste se inspirovat mnohými recepty, které odpovídají požadavkům na zdravou výživu, internet je jich plný. Jistě stojí za to nějaký nový zdravý recept vyzkoušet, ale pokud se na mnoho z nich podíváme blíže a zkusíme poctivě posoudit jejich ingredience, podle tabulek hnutí STOB nebo podle jiných výživových doporučení, dojdeme k závěru, že záměnou mouky bílé za celozrnnou nebo špaldovou a bílého cukru za třtinový sice zlepšíme nutriční hodnoty pečiva, ale příjem kalorií to příliš neovlivní.
Pokud zapátráte podrobněji na stránkách STOBu, nebo v knihách, které hnutí vydává a doporučuje, dozvíte se, že jíst je dovoleno vlastně všechno, ale ne v libovolném množství. Takže klidně pečte cukroví podle svých oblíbených receptů, ale třeba jen z polovičních dávek, případně se podělte s přáteli. I vánočka bude stačit jedna menší namísto dvou.
Jídelníček na vánoce si naplánujte předem a nenakupujte jiné potraviny „pro strýčka příhodu“. Pokud o Štědrém večeru neodoláte klasice a dáte si smaženého kapra s majonézovým bramborovým salátem, dejte si malou porci a dojezte se zeleninovou oblohou nebo salátem.
Na začátku vánoc si pro sebe udělejte svoji soukromou krabičku s cukrovím, je jen vaše, dobře si ji uschovejte, aby nebyla úplně po ruce, ať vám nikdo neujídá, ale vy se spokojte jen s jejím obsahem a snažte se vychutnat si každý kousek, nezobejte, ale jezte u stolu, nelitujte času, abyste si každou maličkost, kterou jíte, naaranžovali na talířek.
Místo kachny si na Boží hod dejte třeba kuře, na svíčkové si lépe pochutnáte třeba za dva týdny po Vánocích. Na návštěvu k příbuzným a přátelům choďte pěšky, nebo vystupte z auta nebo jiného dopravního prostředku o kus dřív a jděte kousek „po svých“. Před odchodem na návštěvu si doma snězte misku zeleninového salátu. Najděte si nějakou další pohybovou aktivitu, jeďte si zalyžovat, případně zaplavat do bazénu, přidejte si nějakou procházku navíc, chůze je nejpřirozenější a nejlevnější forma pohybu, s dnes tak moderními holemi na nordic walking ulevíte kolenům. Při přípravě silvestrovských oslav zkuste udělat jednohubky ze zeleniny, sýra, ořechů a ovoce. I bez majonézy, másla a pečiva vzniknou zajímavé a neotřelé chuťové kombinace. Vyměňte také tvrdý alkohol za suché víno, skrývá v sobě mnohem méně energie.
Na samý závěr si společně podle starého moudra připomeňme, že máme jíst, abychom žili a ne naopak. Vánoce vytvářejí prostor pro setkávání, lidskou blízkost, lásku, pokoj a dobro. A to je přeci víc než to nejlahodnější jídlo.
