Zdálo by se, že po dvaceti letech výzkumu o příčinách a mechanismech nejčastějšího onemocnění srdce – akutní infarktu myokardu, budeme vědět vše. Pravý opak je pravdou. Neumíme ani odhadnout, čí srdce je nemocné.
Pro toto tvrzení existuje velmi přesvědčivý důkaz: v polovině případů je prvním projevem srdečního onemocnění (ischemické srdeční choroby) náhlá srdeční smrt. Ze 40 tisíc nových pacientů, kteří v České republice každoročně přibydou, 20 tisíc nepřežije první infarkt. Stejná statistika byla uveřejněna před dvaceti lety. Zdá se, že nejohroženější skupinou nejsou manažeři ve vysokých postech, jak se soudilo, ale spíše lidé s nižší socioekonomickou úrovní a lidé, jejichž práce je zatížena vysokou odpovědností s nároky na okamžité řešení složité situace (například řidiči velkých vozidel).
Co znamená, když se řekne…
Srdeční infarkt je poškození srdečního svalu, ke kterému dochází v důsledku nedostatečného zásobení kyslíkem i živinami. Krev s kyslíkem a živinami se k části svalu nedostává, protože přívodná céva je kriticky zúžená, nebo je zcela uzavřená. Hlavním důvodem k zúžení nebo uzávěru je poškození cév aterosklerózou.
Ateroskleróza, tzv. tvrdnutí cév, je dlouhodobý proces, který může začínat již v dětství či mladé dospělosti. Podílí se na něm několik dějů, rizikových faktorů, které poškozují cévní výstelku. Jedním z nich je přítomnost škodlivých tuků (například triglyceridů, LDL cholesterolu) v krvi, malé množství „hodného“ HDL cholesterolu, zvýšený krevní tlak a další vlivy, včetně genetických předpokladů, i zlozvyky, jako je kouření, které má na stav cév extrémně škodlivý vliv. Klíčovou roli v rozvoji aterosklerózy má tzv. prozánětlivý stav, který se vyznačuje zmnožením škodlivých látek v těle.
Ischemická choroba srdeční (ICHS) je diagnózou stavu, kdy jsou koronární tepny zúžené a při námaze již nestačí prokrvovat srdeční sval. To se projeví například tzv. anginou pectoris, tedy bolestí na hrudi při námaze, která v klidu (nebo po nitroglycerinu) zmizí. Nemizí-li, pak již jde o akutní koronární syndrom, který je nutné bezodkladně léčit.
Související onemocnění
Neznáme procesy, které dovedou pacienta k infarktu, avšak dokážeme rozeznat rizikové faktory inafrktu myokardu, jež by k jeho vzniku mohly přispět. Patří mezi ně například obezita (zejména androidního typu „jablko"). Za „kritický“ obvod pasu u mužů je považována hodnota 102 cm, u žen 88 cm.
Hypertenze – vysoký krevní tlak, což je hodnota 140/90 a výše. Zatímco v mnoha parametrech v poslední době došlo k přehodnocení názorů, u léčby hypertenze platí, čím níže, tím lépe. Hypertenze poškozuje cévy v celém těle a nejnebezpečnější je pro cévy mozkové – může vést k mozkové mrtvici.
Diabetes – zvláštní postavení ve vývoji aterosklerózy a jejích důsledků (infarktu myokardu a mozkové mrtvice) mají poruchy metabolismu cukrů. Patří k nim tzv. inzulínová resistence. To znamená, že játra a kosterní svaly nejsou citlivé vůči inzulínu, který má za úkol usnadnit přestup glukózy do buňky a její následné „spálení“. Jejich buňky tedy hůře zpracovávají glukózu, a to vede k výskytu tzv. stařecké cukrovky, tedy diabetu 2. typu.
U pacientů bez diabetu, zejména u mužů, se již daří ve vysokém procentu předcházet srdečním příhodám, nebo je léčit tak, aby nedošlo k jejich opakování a snížilo se riziko úmrtí. U diabetiků je mnoho léčebných opatření, včetně chirurgického rozšíření věnčitých tepen, bez efektu na další průběh choroby, nebo je účinek léčby o mnoho menší než u pacientů bez cukrovky.
Deprese - je nezávislým faktorem, který zvyšuje riziko infarktu. Depresi nelze rozmluvit, zlomená noha nebo zápal plic také nereagují na dobré slovo. Deprese se musí léčit.
Infarkt u žen? Ano, a často
Srdečně cévní onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí. V současnosti zabíjejí dvakrát více žen než všechna onkologická onemocnění a šestkrát více žen než obávaný karcinom prsu. Do jisté míry je pravda, že do přechodu ženy chrání před infarktem a mrtvicí estrogeny. Po menopauze se však výskyt onemocnění u obou pohlaví vyrovnává a v důsledku mnoha faktorů bývá průběh kardiovaskulárního onemocnění u žen mnohdy nepříznivější než u mužů.
Zlostné ženy mají horší vyhlídku do budoucnosti
Existuje vědecké pozorování, že zlostné ženy (ověřeno podle osobnostního psychologického dotazníku, který zjišťoval míru vlastností, jako jsou podezřívavost, zlostnost, hádavost, cynismus, nedůvěřivost a agresivita), tedy ženy s nepřátelskou, škarohlídskou povahou, mají dvakrát častěji infarkt myokardu (nebo mozkovou mrtvici) a jsou častěji hospitalizovány pro bolest na hrudi než jejich přátelštější kolegyně.
Nepřátelské ženy mají také více rizikových faktorů – nízkou koncentraci HDL cholesterolu v krvi, vyšší krevní tlak a větší obvod pasu (tj. obezita androidního – mužského typu). Jiné studie poukazují na vyšší koncentraci glukózy v krvi a triglyceridů (zlých tuků). Vědci dále soudí, že zlost může vést k „prasknutí“ aterosklerotického plátu, a způsobit tak akutní infarkt. Druhým mechanismem vedoucím k srdečnímu záchvatu je zvýšení tlaku a uvolnění stresových hormonů. Jiní vědci se zase domnívají, že sklon reagovat zlobou a sklon k srdečním chorobám jsou založeny již v genech.
Co pro sebe tedy můžeme udělat?
Nejlepší prevence proti infarktu je pohyb. Dříve se doporučovalo aerobní cvičení minimálně 30 minut třikrát týdně. Dnes se ukazuje, že nejúčinnější je pravidelná i mírná a kratší fyzická aktivita několikrát v průběhu dne, tedy taková, při níž se mírně zadýcháme, ale dovolí nám při námaze hovořit. Cvičení zvyšuje citlivost zejména kosterního svalstva k inzulínu. Pracující sval produkuje desítky látek, které ovlivňují imunitní systém, působí protizánětlivě a mění vlastnosti tukových buněk. Svižná chůze je optimální. Deset tisíc kroků denně může změnit váš život.
4 příčiny srdečního onemocnění
- Kouření je nejvýznačnějším rizikovým faktorem, který ohrožuje celé tělo,
cévy nevyjímaje.
- Alkohol v míře větší než 1 až 2 sklenky (po 150 ml) kvalitního vína denně
škodí i srdci.
- Nedostatek pohybu má na lidský organismus univerzálně devastující vliv,
který vede nejen k nárůstu hmotnosti, ale také k poruchám metabolismu (například
inzulínové rezistenci), oslabení kostí a svalů, poruchám imunity, psychickým
chorobám, vzestupu rizika nádorových onemocnění či bolestem zad a páteře.
- Špatná životospráva, čímž není myšlena jen nezdravá strava. Názory na to,
co je a není zdravé, se za posledních 40 let několikrát změnily, a to zcela
zásadním způsobem. Proto je nejlepší držet se střídmosti v jídle a volit co
nejpestřejší složení.
Tak zcela už neplatí: tuk, skrytý nepřítel. Tuky potřebujeme k produkci hormonů, ale musíme pečlivě volit, které si vybereme. Přírodní rostlinné oleje vycházejí po letech jako vítěz na žebříčku prospěšnosti, následují pak malá množství nepřepálených živočišných tuků (například v mase) a jako vysloveně škodlivé jsou uváděné některé ztužené tuky, v nichž se vyskytují tzv. transmastné kyseliny (v USA bude od příštího roku platit zákaz jejich používání jako surovin do dalších potravin). Ohrožují srdce a cévy a mají i kancerogenní potenciál.
Bez řepného i třetinového cukru se lze obejít, vhodnější jsou tzv. polysacharidy, které jsou obsažené v mouce, bramborách, rýži, luštěninách a ovoci.
Bílkoviny nám neuškodí. Podstatnou část jídelníčku (kolem 20 % z celkové energetické spotřeby) musejí tvořit kvalitní proteiny – bílé drůbeží maso, ryby a mléčná bílkovina.
Vláknina je důležitá nejen pro správnou funkci střev, ale brání i zpětnému vstřebávání cholesterolu. Bohatým zdrojem je zelenina, které lze sníst za den, kolik jen chceme.
Relaxace, aneb zvládání stresu. Stres a zdravé cévy spolu souvisí a proto bychom mu měli předcházet. Stres je všudypřítomný a do určité míry dokonce prospěšný. Nelze se mu vyhnout, ale můžeme se naučit jej zvládat. Pomůže pohyb, pěstování koníčků i pozitivní mezilidské vztahy.
