Historicky první nemocí byly nazvány dnešní spalničky, druhou nemocí spála,třetí zarděnky, čtvrtá byla Filatov Dukeho nemoc, pátá nemoc nese označeníerythema infectiosum (nemá český název). Šestá choroba exantema subitum, taktéžtřídenní horečka či roseola infantum, je především všem rodičům známá jako šestánemoc.
Šestá dětská nemoc je nejčastější „pupínková“ infekční choroba, která jevyvolána lidským herpetickým virem typu 6 nebo vzácněji 7. Postihuje téměřvýlučně děti od šesti měsíců do tří let. K projevům dochází za 5 až 15 dní odinfekce. Nejprve se objeví horečka (39 až 41 °C), která trvá typicky tři dny,méně často až 8 dní. I při této vysoké teplotě bývá celkový stav dítěte dobrý,má zájem o okolí, pije, hraje si, ale může být mrzutější. Bývá přítomen takézánět nosohltanu či krčních mandlí. Při poklesu teplot dochází k výsevunačervenalých skvrnek až pupínků na šíji a trupu, výjimečně na obličeji. Tyběhem několika dnů zmizí. Úplné uzdravení bez následků je pravidlem. Léčba tétodětské nemoci spočívá ve snižování vysoké teploty.
Po vyléčení šesté nemocipřetrvává vůči této infekci dlouhodobá imunita.
Pozor na mylnou diagnózu
Šestá nemoc má jednu záludnost, kterou působíme my – lékaři.Často bývá,zejména na pohotovosti, ordinován penicilin pro zánět krčních mandlí (minimálněv 60% je virového původu a měl by se vždy vyšetřit CRP testem před diagnózoubakteriální, například streptokokové angíny). Následný kožní výsev je pakpovažován mylně za alergii na penicilín, což už doživotně vyřadí toto účinné acenné antibiotikum ze spektra použitelných. Alergie na penicilín může býtpůvodem smrtelného anafylaktického šoku.
A co pátá nemoc?
Obvykle se uvádí, že pátá nemoc postihuje děti od 3 do 12 let. Zjara a napodzim jsou optimální podmínky pro šíření virů, tj. chladnější počasí a vlhkost.Mladší sourozenec se v blízkosti nemocného dítěte může nakazit, stejně jako jemožná nákaza v děloze infikované matky, což může vést až k úmrtí plodu.Nakažlivost je největší před vznikem vyrážky. Inkubační doba je 4 až 14 dní. Vdůsledku interakce viru s protilátkou dochází u části infikovaných ke vznikuexantému nebo zánětlivému poškození kloubů.
Častá bolest svalů
V první fázi vzniká začervenání v obličeji (tzv. „zfackovaná tvář“), asi zatři dny vzniká síťovitý erytém v oblasti hýždí a na končetinách, mohou býtpostiženy i dlaně a plosky. K nemoci patří bolest hlavy, horečky, bolest svalů,které přicházejí asi týden před typickou vyrážkou.
Slovníček pojmů
- Erytém: červené zbarveníkůže
- Exantém: vyrážka, výsev kožních problémů
U dětí s oslabeným imunitním systémem se choroba stává chronickou a vedek dlouhodobému útlumu tvorby červených krvinek. V terapii je nutný klid na lůžkuaž do úplného odeznění exantému a bolestí. Tišit bolest a zmírňovat teplotu lzeparacetamolem nebo ibuprofenem.
Spalničky: Nebezpečné pupínky
Zatímco pátou a šestou nemoc jen vzácně provázejí komplikace a výjimečnězanechávají následky, spalničky jsou těžkým onemocněním. Jsou nakažlivější nežchřipka a po kontaktu s nemocnou osobou neočkované dítě na více než 90%onemocní. I v současné době děti na spalničky umírají. V letech 2016 a 2017zemřelo v Evropě 40 osob! K onemocnění dojde za 6 až 19 dnů od nákazy (průměrněza 13 dní).
Očkovat proti spalničkám? Rozhodněano
V důsledku protivakcinačních kampaní poklesla v ČRproočkovanost pod mez, kdy účinkuje tzv. kolektivníimunita. Očkované děti neonemocní a nepřenášejí onemocněnídále. Pro takový stav je nutné, aby bylo očko- váno95 % dětí, v současnosti se však proočkovanostdostala k 70–85 %. V ČR jsou spalničky již letos evidovány vestovkách případů. Přitom by stačilo jediné – nechatsvé děti očkovat.
Nakažlivé jsou od počátku projevů až do pátého dne od objevení vyrážky.Spalničky se zpočátku projevují horečkou, dráždivým kašlem, rýmou a zánětemspojivek. Od počátku je dítě schvácené a působí velmi nemocným dojmem. Za tři ažpět dní dochází k dalšímu zhoršení stavu, vzestupu horečky a výsevu vyrážkyjasně červené až nafialovělé barvy. První pupínky se objeví nejčastěji za ušimaa v obličeji.
Pátá nemoc není tak častá jako šestá, ale je zákeřnější, můžetotiž narušit krvetvorbu a může způsobit zánět kloubů.
Nevěřte mýtům
Mýtus o souvislosti mezi autismem a očkováním vakcínou proti zarděnkám,spalničkám a příušnicím vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékařeDr. Andrewa Wakefielda z roku 1998. Data byla upravována s úmyslem získat velkáfinanční odškodnění za domnělé „nežádoucí účinky“. Přestože tato chybná studiebyla již vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a lékař byl kvůlisvému pochybení vyřazen z registru General Medical, stále je toto očkovánípředmětem pochybností ze strany rodičů.
