Nejde jen o prsa... ale i o život

Každoročně je diagnostikováno více než 6 tisíc nových případů karcinomu prsu. V důsledku systematického screeningu, který je v České republice na velmi vysoké úrovni, se zvýšil podíl nádorů zachycených v 1. a 2. stadiu, která jsou plně vyléčitelná. Stále však každý rok na rakovinu prsu zemře kolem 2 tisíc žen. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že na vyšetření přišly pozdě a onemocnění pokročilo, případně se již vytvořily metastázy.

Ještě v roce 2012 navštívilo mamograf jen 52 % žen, které mají na toto vyšetření nárok, tedy od 45 let jejich věku. Proto bylo preventivní vyšetření na mamografu zařazeno do projektu adresného zvaní. Ženy, které na své zdraví nedbají, dostávají od druhé poloviny roku 2013 od zdravotních pojišťoven pozvánku, aby se na mamograf vypravily.

Do projektu adresného zvaní patří ještě preventivní vyšetření, tzv. screening karcinomu děložního hrdla a preventivní vyšetření na přítomnost rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Geneticky podmíněné nádory aneb Prsa podle Angeliny

Příroda není zcela spravedlivá a každý dostane do vínku jiné geny a jiné choroby. Před dvěma lety vzbudila pozornost Angelina Jolie, avšak nikoli svým hereckým výkonem či adopcí dalšího dítěte, ale tím, že si dala odstranit prsa. Lékaři totiž objevili, že je nositelkou genu BRCA1. Letos svůj boj za záchranu života korunovala tím, že si dala odstranit i vaječníky a podstupuje hormonální léčbu, aby u ní nedošlo k předčasnému kli­makteriu a všem negativním důsledkům, která z nedostatku estroge­nů plynou.

Ženy, které mají geny s mutací BRCA1, mají téměř 85% riziko vzniku karcinomu prsu (do 80 let věku) a až u 60 % nositelek této mutace vznikne rakovina vaječníků. Existuje ještě varianta BRCA2, která není „to­lik nebezpečná“, je spojena „pouze“ s vysokým (85%) rizikem rakoviny prsu, ale jen 23% rizikem rakoviny vaječníků. 

U žen převažují melanomy na dolních končetinách, u mužů se tvoří zejména na trupu s maximem na zádech. 

Tyto dvě mutace vedou i k mírně zvýšenému riziku výskytu jiných on­kologických chorob (rakoviny tlusté­ho střeva a konečníku, prostaty, sli­nivky, žlučových cest a melanomu), a to i u mužů. Tyto mutace bychom našli u jednoho Čecha z každých osmi set. Celoživotní riziko geneticky neza­tížené populace je 1,8 % u karcinomu vaječníků a 8 až 10 % u rakoviny prsu.

Rodinná zátěž se projeví tím, že pří­buzné (matky a jejich sestry, babičky, vlastní sestry) onemocněly rakovinou prsu v mladém věku (před 50. rokem, někdy už po 20. narozeninách).

Patříme-li do „zdravé rodiny“, pak je dobré po celý život provádět jednou měsíčně samovyšetření. Tím lze při troše cviku vyhmatat nádor o veli­kosti hrášku, je-li povrchově ulože­ný, a velikosti oříšku, je-li hlouběji. Od 45 let má každá žena jednou za dva roky nárok na mamografické vy­šetření v akreditovaném mamogra­fickém centru. Tímto způsobem lze rozpoznat nádor menší než špendlí­ková hlavička. Malé nádory zpravidla netvoří vzdálená ložiska – metastázy a jejich odstranění představují úplné vyléčení. U malých nádorů nemusí být odstraněn prs, jen nádorové ložisko.

Pokud se rakovina prsu nebo va­ječníků v rodině vyskytuje, zejména u mladých příbuzných, pak je nut­né začít s preventivními vyšetřeními o deset let dříve, než byl věk nejmlad­ší pacientky. Třeba již ve 20 letech, pokud jsou zjištěny zmíněné mutace BRCA1/2. V mladém věku se doporu­čuje, kromě pravidelného měsíčního samovyšetření, ultrazvukové vyšet­ření prsou (podle situace třeba i jed­nou za půl roku), případně doplněné o další testy (krevní) či magnetickou rezonanci, pravidelné sonografické vaginální vyšetření (rakovina vaječní­ků nemá varovné příznaky), případně i sonografické vyšetření dalších orgá­nů.

Preventivní opatření riziko významně snižují

U vysoce rizikových žen se uvažuje o preventivním podávání některých léků (antiestrogenní léčbě), na defini­tivní potvrzení účinnosti a prospěchu těchto postupů se však zatím čeká. Další možností, která se pacientkám s genetickými mutacemi nabízí, je pre­ventivní odstranění prsou a vaječníků. K tomuto kroku se většinou odhodlají ženy, které již mají děti. Měly by však vědět, že genetické mutace předají v 50 % případů i svým dětem. Dopo­ručený věk pro preventivní odstra­nění prsních žláz a vaječníků je mezi 35 a 40 lety, kdy výskyt zhoubných chorob u těchto žen stoupá.

Oboustranné odstranění prsní žlázy sníží riziko o 90 až 95 %. Zbytkové riziko je dáno technickou nemožností zcela odstranit veškerou tkáň mléčné žlázy. I po operaci je ale nutné další sledo­vání. Ženě po odstranění prsou kvůli riziku rakoviny by měla být nabídnu­ta možnost úpravy prsou plastickým chirurgem (hrazená z pojištění).

Všechny ženy by měly dbát i na tzv. primární prevenci zhoubných one­mocnění: nekouřit, minimalizovat pití alkoholu, snížit spotřebu červeného masa, nebýt obézní a sportovat.

Pozor na přemíru slunění

Působení UV záření, oxidační stres, ge­neticky podmíněná neschopnost oprav struktur v buněčném jádře, poškození buněk a mnoho dalších, zatím neob­jasněných faktorů může vést ke vzniku melanomu, tedy nádoru vznikajícího přeměnou melanocytů (pigmentových buněk přítomných v kůži i dalších orgá­nech).

Asi 10 % melanomů vzniká u jedinců, kteří mají mezi přímými příbuznými alespoň jednoho až dva jedince obdob­ně postižené. Jedním z hlavních vyvo­lávajících faktorů kožního melanomu je nadměrné a intenzivní slunění, přede­vším takové, u něhož dojde ke spálení.

Mezi základní ukazatele zvýšeného rizika vzniku melanomu jsou atypic­ké, tzv. dysplastické névy, tedy útvary vyznačující se nepravidelnými okraji, různým probarvením, případně mohou i svědit.

Hlavní zásada: včas!

Melanom je kožní, tedy povrcho­vý nádor, proto by měl být snadno rozpoznán již v počátečním, léčbou ovlivnitelném období. Skutečnost je však bohužel jiná. Zhruba 40 % me­lanomů kůže je diagnostikováno ve stadiu, kdy nádor již vytvořil vzdá­lené metastázy a začíná ohrožovat život nemocného. Proto je úmrt­nost na melanom stále zbyteč­ně vysoká. Ročně v naší repub­lice umírá na melanom více než 300 pacientů, přičemž úmrtnost je o něco vyšší u mužů než u žen. Me­lanom stále zůstává hlavní příčinou úmrtí na kožní malignity a představuje 1 až 2 % všech úmrtí na nádorová onemocnění. 

Je tisíckrát opakovanou a ověřenou pravdou, že malý nádor lze vyléčit úplně!

Pokud již melanom na kůži vznikl, je pro další osud pacienta rozhodují­cí včasná a správná diagnóza s ná­sledným neodkladným chirurgickým řešením, které spočívá v úplném od­stranění primárního nádorového lo­žiska. Plně vyvinutý melanom je vel­mi agresivní nádor s velkým rizikem dalšího metastazování a s vysokou úmrtností.

Chirurgická léčba může být účinná, pouze pokud je melanom rozpoznán v časné fázi růstu, kdy ještě není schopen metastazovat. V těchto pří­padech je další prognóza onemocně­ní velmi příznivá a pravděpodobnost trvalého vyléčení vysoká, desetileté přežití se pohybuje okolo 95 %.

I když v posledních letech stoupá po­čet nádorů zachycených v této počína­jící růstové fázi, více než polovina ne­mocných přichází na první vyšetření až s pokročilým melanomem, s vyso­kým rizikem další progrese nádorové choroby.

Ozařování a chemoterapie často v léč­bě melanomu selhávají, proto se stále hledají nové metody. V poslední době se ukazuje, že imunoterapie může být cestou ke zvýšení šance, jak přežít i pokročilý melanom. Při tomto postu­pu se ovlivňují tělu vlastní T-lymfocyty, aby uměly zlikvidovat nádorové buň­ky.