Milujeme slunce... Ale všeho moc škodí

Bez slunce by nebylo života, to všichni víme. Ale stejně tak by nebylo života, kdybychom se před sluncem nechránili. Tisíce metrů vody by ochránilo živočichy žijící na mořském dně, ale povrch země by byl pustý.

Skeptici mohou namítnout, že život se vždy přizpůsobí podmínkám naší pla­nety, to se však děje v průběhu stovek tisíc nebo milionů let, rozhodně ne během dese­tiletí. Ozónová vrstva, která absorbuje vý­znamnou část ultrafialového záření, se na­víc za několik posledních desetiletí výrazně a z hlediska evoluce nesmírně rychle ztenčila. Takovýmto překotným změnám se složitější organismy nejsou schopny přizpůsobit.

Co se pak stane, když na nás dopadá více ul­trafialového záření? Určitá složka slunečních paprsků poškozuje DNA v buňkách naší kůže. Konkrétně se jedná o buňky, které mají kůži před zářením chránit, tzv. melanocyty. A po­kud je toto poškozování dlouhodobé, intenzivní nebo velmi časté, může se stát, že se taková buňka začne nekontrolovaně množit. Jinými slovy – vznikne nádor. A jedná-li se o zhoubný nádor, tzv. melanom, nejsou naše šance na úplné uzdravení příliš vysoké.

Za posledních 40 let vzrostl výskyt zhoubných nádorů kůže šestkrát!

Nejdůležitější však je poznat, že se jedná o melanom a ne jen o pouhou pihu. Takový zhoubný nádor často vypadá nenápadně, nebo si ho vů­bec nevšimneme, protože je třeba na hlavě či vzadu na krku. Ve chvíli, kdy se pak potvrdí diagnóza, může už být na úplné vyléčení pozdě. Pro­to je tak moc důležitá prevence, i když ji spousta z nás stále podceňuje.

Abychom své tělo ochránili před slunečním zářením, je nutné na sobě vytvořit „ochrannou slupku“. Nejlépe chrání samozřejmě oděv, černé a mírně seprané tkaniny chrání lépe než bílé a nové. K létu ale slunce, voda a koupání patří. Když tedy odložíme oblečení, musíme kůži chránit jinak – opalovacími přípravky, tzv. sunscreeny.

Není ale opalovací přípravek jako opalovací přípravek. Před škod­livými účinky slunečního záření nás ochrání jen ty skutečně kva­litní. Kvalitu přípravku nehodnotíme na základě jeho formy (zda se jedná o mléko, olej, pěnu, krém apod.), ale důležitá pro nás je technologie výroby a použitý filtr.

Filtr blokuje dopad nebezpečného slunečního záření na naši pokožku. Může být buď chemický, nebo mi­nerální. Častěji se můžeme setkat s výrobky obsahujícími filtr chemic­ký – lépe se rozmazávají a vyrábí se jich nepřeberné množství. Těch s minerálním filtrem není na trhu zdaleka tolik. Hůře se rozmazávají a někdy zanechávají na pokožce lehkou bělavou vrstvičku. Jejich vel­kou výhodou je, že se jedná téměř výlučně o hypoalergenní přípravky a jsou často určeny i těm nejmenším dětem.

Co přesně nám tedy škodí?

• Ultrafialové záření proniká na zemský povrch stále, bez ohledu na počasí. Skládá se z několika „typů“ záření. Pro naše účely postačí zmínit UVA a UVB záření. Zatímco záření UVA dopadne až na zemi z 99 %, UVB by mělo být z velké části „pohlceno“ ozónovou vrstvou. Záření UVA proniká do hlubších vrstev kůže, způsobuje okamžité zhnědnutí a je příčinou vzniku pigmentových skvrn, slunečních alergií a stárnutí pokožky.
• Intenzita záření se zvyšuje s rostoucí nadmořskou výškou (hory), snižující se vzdáleností od rovníku (tropické a subtropické pásmo) a snižující se vzdáleností země od slunce (léto).
• Čím slabší ozónová vrstva je, tím více se pro život nebezpečného UVB záření dostane až k nám.
• UVB záření má neblahý vliv nejen na kůži, ale též na zrak (dokáže spálit tyčinky, čípky a nervová zakončení v rohovce). Na kůži způsobuje zčervenání a následně pozdní, trvalé zhnědnutí. Může způsobit vznik nádorů na kůži. Abychom byli spravedliví, je třeba poznamenat, že je nezbytné pro tvorbu vitaminu D v našem organismu.

Čím lepší a kvalitnější přípravek je, tím má vyšší stabilitu ve vodě i na slunci. Zpravidla ale bývá také dražší...

Při výběru musíme zohlednit několik základních faktorů:

• pro koho je (dítě nebo dospělý, člověk s alergií na slunce, nebo užívající některé specific­ké léky, fototyp – světlý, tmavý apod., velikost osoby – množ­ství krému potřebného na stodvacetikilového muže bude jiné než na padesátikilo­vou slečnu)
• kde se budeme slunit (čím výše do hor a čím blíže k rovníku, tím vyšší ochranný faktor potřebu­jeme)
• jak dlouho budeme nadměrné­mu slunečnímu záření vysta­veni (musíme spočítat, kolik krému konkrétně vymažeme a kolik balení spotřebujeme)
• zda jsme slunci již vystaveni byli, nebo zda se jedná o první slunění v roce

Výběrem vhodného sunscreenu ale nic nekončí. Chceme-li si zachovat kůži krásnou a zdravou, nesmí­me zapomínat na určitá pravidla. To, na co bychom si měli dávat po­zor, je shodné s tím, jaké nejčastější chyby při opalování děláme… 

Na co si tedy musíme dát při pobytu na slunci pozor?

• Namažme se alespoň 20 minut před začátkem slunění.
• Používejme dostatečné množství přípravku. Uvádí se přibližně jedna kávová lžička na obličej a dvě až čtyři polévkové lžíce na tělo. V tomto případě se rozhodně nevyplatí šetřit!
• Při mazání nezapomeňme na kožní záhyby a různé nerovnosti na těle.
• Zvýšenou pozornost věnujme ošetření nejexponovanějších míst, jako jsou nárty, nos, uši, prsty na nohou, dekolt, ale třeba i pěšinka ve vla­sech. Stejně tak je důležité pečlivě namazat místa, která nebyla slunci předtím vystavena (např. po změně střihu plavek).
• Upřednostněme přípravky odolné proti vodě, hypoalergenní a fotostabil­ní (jejich kvalita se nemění ani na slunci).
• Na jizvy, mateřská znaménka, pihy, rty a okolí očí doporučuji použít výrobek s co nejvyšším ochranným faktorem.
• Děti chraňme před sluncem obzvlášť důsledně. Kojenci do půl roku věku by neměli být slunci vystaveni vůbec, batolata do tří let jen s nejvyšší opatrností, na krátkou dobu a chráněná přípravky s vysokou účinností.
• Ochranu před sluncem je důležité ještě zintenzivnit při užívání některých léků, zvyšujících riziko fotosenzitivity nebo vzniku kožního nádoru.

Berete léky? Zpozorněte

Zvýšené riziko vzniku kožních nádorů mají lidé, kteří užívají léky potlačující obranyschopnost jejich organismu, tzv. imunosupresiva. Nejčastěji to jsou pacienti po transplantacích, ale také ti s některými autoimunitními chorobami. Ti všichni by měli být bez výjimky o této hrozbě informováni jak ošetřujícím lékařem, tak lékární­kem při výdeji těchto léků.

Léků, které zvyšují riziko foto­senzitivity (zvýšená citlivost kůže na sluneční záření), je mnohem víc. Nebezpečí sice není tak vel­ké jako u imunosuprimovaných pacientů, ale zato velmi časté.

Mohou to být některá antibiotika, léky na srdeční arytmie, léky na léčbu akné, léčiva s protizánětli­vým a analgetickým účinkem (třeba i s obsahem ibuprofenu), ale také tře­ba antikoncepční tablety. V lékárně by na toto riziko měl být upozorněn každý pacient, kterého se to týká.

Všichni, kdo jsou vystaveni slu­nečnímu záření často, nebo mají z nějakého důvodu vyšší riziko, by se měli chránit stále. Tedy nejen v létě, když se svlékneme do plavek.

Musíme si uvědomit, že slunci nejví­ce vystavujeme hlavu a ruce. To jsou také místa, kde nejčastěji vidíme pigmentové skvrny – hřbety rukou, obličej a pleš. Nejedná se o „sta­řecké“ nebo „jaterní“ skvrny, jak je běžně nazýváme, ale o pigmentace na místech, která jsou dlouhodobě vystavovaná slunci bez ochrany.

Pigmentové skvrny nejsou sice ne­bezpečné, ale zato jsou nehezké. Pokud chceme mít zdravou, krásnou a zářivou pleť i po čtyřicítce, měla by být denní ochrana obličeje krémem s UV filtrem samozřejmostí, stejně jako čištění zubů po snídani a po ve­čeři.