Jako metabolický syndrom se označuje souhrn několika spolu souvisejících zdravotních problémů spojených zejména s poruchou metabolismu tuků a cukrů. Poprvé byl definován Světovou zdravotnickou organizací v roce 1998 a je znám i pod názvy syndrom X nebo syndrom inzulínové rezistence.
Jedná se o závažnou chorobu, která podporuje a urychluje kornatění tepen (aterosklerózu) a může vyústit v infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, případně uzavření tepen dolních končetin. Metabolický syndrom je charakterizován čtyřmi hlavními příznaky, které se vzájemně ovlivňují a prolínají, přičemž ne vždy se musí vyskytovat všechny najednou. Mezi tyto příznaky patří nadváha nebo obezita, diabetes II. typu, zvýšená hladina krevních tuků a vysoký krevní tlak.
Jedná se o civilizační onemocnění, jehož vznik je zásadně podmíněn životním stylem, tj. špatnou životosprávou, nedostatkem pohybu a přemírou stresu.
1. Nadváha a obezita
Jsou obvykle definovány BMI vyšším jak 25 (nadváha) a 30 (obezita). BMI je zkratka pro tzv. Body Mass Index, který vypočítáme, pokud hmotnost v kilogramech dělíme druhou mocninou výšky v metrech. Jedná se však pouze o ukazatel, který nebere v potaz pohlaví a věk, ani do jaké míry se na hmotnosti podílejí svaly, do jaké míry tuk a jak je tuk v těle rozložen.
V zásadě existují dva typy rozložení tuku, typ jablko, kdy se tuk ukládá do oblasti břicha, do dutiny břišní a do celého hrudníku a typ hruška, kdy dochází k ukládání tuku do oblasti končetin a hýždí. Ukázalo se, že typ jablko, tzv. abdominální (břišní) typ obezity je z hlediska vývoje potenciálních chorob daleko nebezpečnější než typ hruška, protože tuk uložený v břiše se dokáže mnohem rychleji štěpit na mastné kyseliny, které se tak dostávají do oběhu a zvyšují riziko vzniku aterosklerózy.
Změřte si obvod pasu
Zdaleka nejhorší je tuk, který obklopuje orgány v dutině břišní (tzv. viscerální tuk). Naproti tomu tuk ukládající se v oblasti končetin a hýždí je na mastné kyseliny odbouráván mnohem pomaleji. Rozložení tuku v organismu je řízeno hormonálně a je vázáno na pohlaví. Pro ženy typické rozložení tuku na končetinách a hýždích má zajistit pomalý, ale plynulý přísun energie pro plod, zatímco břišní tuk měl sloužit mužům jako rychlý zdroj energie potřebný k boji či lovu.
Jednoduchým a poměrně dobrým ukazatelem hmotnosti i potencionálního zdravotního rizika se tak stává obvod pasu, který vypovídá o množství útrobního tuku v těle. Pokud je vyšší jak 94 cm u mužů a 80 cm u žen, zdravotní riziko stoupá, je-li obvod pasu u mužů vyšší jak 102 cm a u žen 85 cm, riziko je již velmi vysoké.
2. Diabetes II. typu
Vzniká kombinací dvou faktorů: sníženou citlivostí organismu na účinky hormonu inzulínu a jeho nedostatečnou produkcí. Inzulín je hormon, jehož hlavním úkolem je vychytávat z krve glukózu jako hlavní zdroj energie a dodávat ji do cílových buněk. Tím snižuje hladinu glukózy (glykémii) v krvi. Pokud však buňky organismu nejsou na účinky inzulínu dostatečně citlivé, zvyšují se nároky na jeho vyprodukované množství, které slinivka břišní, kde se inzulín vytváří, není schopná obsáhnout. Pokud tento stav trvá déle, začíná se hladina cukru v krvi zvyšovat.
Při rozvoji diabetu II. typu hraje obvykle velkou roli obezita, protože u obézních lidí se tuky ukládají i do svalů, jater a slinivky, a tím narušují působení inzulínu. Navíc je změněna hladina hormonálních látek a dochází tak k dalšímu snižování citlivosti k inzulínu.
Diabetes II. typu je u nás po zubním kazu nejčastějším chronickým onemocněním a pacientů bohužel každým rokem přibývá. V České republice je diagnostikováno téměř 800 000 pacientů, ale odhaduje se, že nejméně 300 000 dalších ještě o své nemoci neví. Normální hladina glykémie je méně jak 6,0 mmol/l.
3. Vysoký krevní tlak
Krevní tlak představuje tlak krve na stěnu cévy při rytmickém stahování srdce, které působí jako pumpa. Měříme ho tonometrem a zapisuje se jako dvě čísla oddělená lomítkem. Horní číslo ukazuje tlak systolický, to je tlak v okamžiku, kdy dojde ke stažení srdečního svalu. Dolní číslo je tlak diastolický, což je tlak v okamžiku, kdy srdeční sval odpočívá mezi dvěma údery a srdce se naplňuje krví. Tlak je vyjadřován v torrech.
Za normální krevní tlak se považují hodnoty do 120/80. Tlak od 140/90 je považován za hypertenzi, pokud jsou tyto hodnoty naměřeny opakovaně, je nutné zahájit léčbu.
Na vzniku hypertenze, tj. vysokého krevního tlaku, se podílí více faktorů: obezita jako následek přejídání a špatného složení stravy, nadměrné solení, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, stres, vyšší věk. Krevní tlak mohou zvyšovat o některé léky.
Příznaky hypertenze, jako jsou bolesti hlavy, únava, poruchy spánku, se projeví obvykle až v pokročilejším stadiu, daleko častěji bývá hypertenze náhodným nálezem při lékařské prohlídce. Rizikovým faktorem je proto, že významně urychluje kornatění tepen, zejména ve spojení s dalšími rizikovými faktory a kouřením.
