Psoriáza. Už to slovo v mnohých z nás probouzí nejistotu a respekt. Lupénka, nebo-li psoriáza, je jedním z nejčastějších kožních onemocnění s výskytem u 1 – 3 % populace. Co je ale lupénka ve skutečnosti zač?
Pravděpodobně se jedná o autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní buňky (T-lymfocyty) uvolňují zánětlivé látky, tzv. cytokiny, které způsobují chronický zánět. Primárně postihuje kůži, ale u 20 – 40 % případů bývají postiženy též klouby (psoriatická artropatie). Toto onemocnění je do jisté míry podobné revmatoidní artritidě a někdy může předcházet onemocnění kůže, ale většinou se vyskytne až po několika letech trvání kožních lézí.
Lupénka může působit akutní záněty kůže, ale ty obvykle přecházejí do chronické formy se střídáním přechodného vymizení a zhoršení choroby. Nejčastější výskyt kožních lézí je v oblasti loktů, kolen, na hlavě a v lumbální oblasti.
Při postižení kloubů mohou být napadeny zánětem male i velké klouby, ale též šlachy a obratle. Klouby jsou bolestivé, oteklé, teplé na dotek a zarudlé. Obvyklá je ranní ztuhlost.
Kromě toho, že je lupénka psychicky hendikepující (pacienti často trpí depresemi), bývá doprovázena řadou dalších závažných onemocnění, a to především metabolickým syndromem. U pacientů postižených lupénkou se v daleko vyšší míře objevuje vysoký tlak, cukrovka II. typu či zvýšená hladina tuků v krvi. V důsledku toho je u pacientů trpících lupénkou 3 – 10x vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda).
Jak se lupénka léčí?
Cílem léčby je snížit množství kožních lézí na minimum, a získat tak dlouhodobou kontrolu nad nemocí, u kloubní formy potom zastavit zánětlivý proces v kloubech. To vše také vede k výraznému zlepšení kvality života pacienta, která bývá lupénkou velmi negativně ovlivněna.
Lehčí formy lupénky (s postižením méně jak 10 % kůže) se léčí lokálně. Klasickou terapií jsou kortikosteroidy, analogy vitaminu D3 a retinoidy spolu s přípravky, které slouží k promazávání kůže či ke koupelím (tzv. emoliencia). V některých případech se užívá s úspěchem i fototerapie – expozice ultrafialovému záření, při které se používá úzké spektrum UVB záření o vlnové délce 311 nm. Tato léčba podléhá přísným pravidlům, aby se zabránilo vzniku rizika rakoviny kůže. Aplikuje se obvykle 3 – 5x týdně, ale ne déle než 2 – 3 měsíce.
U závažnějších forem psoriázy, a to jak kožní, tak kloubní varianty, se používá systémová léčba imunosupresivy. Tyto přípravky mají řadu nežádoucích účinků: potlačují imunitu, mohou mít negativní účinek na játra, ledviny i krvetvorbu a mají též teratogenní účinky, takže se nesmějí podávat v těhotenství. Léčba imunosupresivy probíhá pod dozorem lékaře a pacienti musejí být pravidelně kontrolováni.
Onemocnění je zřejmě zčásti geneticky podmíněno, až 30 % pacientů má v rodině
výskyt lupénky. U psoriatické artropatie se udává genetická predispozice až
40 %. Onemocnění propuká nejčastěji následkem některého ze spouštěcích
faktorů:
V posledních letech se u nejtěžších forem lupénky (asi 10 % případů), které nereagují na výše uvedenou léčbu, používá biologická terapie. Její princip spočívá v přímém potlačení imunitních dějů, které vedou k zánětlivé reakci. Ani tato léčba není bez nežádoucích účinků a vzhledem k její nákladnosti podléhá přísným pravidlům, která jsou stanovena odbornými společnostmi (Česká dermatologická a Česká revmatologická společnost). Pacienti, kteří splní kritéria pro zařazení do programu biologické léčby, jsou soustřeďováni do specializovaných center a jejich zdravotní stav i výsledky léčby jsou pravidelně monitorovány.
Méně závažné formy lupénky pacienta na životě neohrožují, ale i tak výrazně snižují kvalitu života. Jejich léčba je úporná a ne vždy dochází k uspokojivým výsledkům. Bylo zjištěno, že s výsledky léčby není spokojeno až 70 % pacientů. Zároveň však skoro polovina z nich nedodržuje léčebné postupy.
Spolu s léčbou je důležitá i změna životního stylu. Je nutné vyhýbat se možným spouštěcím faktorům, tj. nadměrné psychické i fyzické zátěži, zvýšenému příjmu alkoholu. Vhodné je posílení imunitního systému přirozenou cestou. Doporučuje se zvýšený přísun ovoce a zeleniny a dodržování pitného režimu. Důležité je i věnovat zvýšenou pozornost používané kosmetice a dlouhodobě užívat vyzkoušené přípravky, které nezhoršují stav kůže.
Vhodnou doplňkovou léčbou jsou též lázně a pobyty u moře.
Pacienti s lupénkou i jejich blízcí mohou vyhledat informace i pomoc v pacientských sdruženích, např. Společnost psoriatiků a atopických ekzematiků nebo Česká asociace pro revmatické choroby. Jsou to neziskové organizace, které nabízejí pacientům odbornou, psychologickou i právnickou pomoc. Navíc organizují akce a různé zájmové činnosti, při kterých si mohou pacienti navzájem vyměňovat své zkušenosti.
