Mezizubní kartáčky TePe v akci 2+1 Více informací
Mezizubní kartáčky TePe v akci 2+1 Více informací
Kategorie
    Značky
      Produkty
        Blog
          Nenalezeny žádné produkty.

          Cukr v krvi a životní styl. Opravdu spolu souvisejí?

          Mgr. Šárka Korbářová
          Mgr. Šárka Korbářová 

          Cukrovka neboli diabetes mellitus, je společný název pro několik různých onemocnění, která se projevují zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi. Kromě metabolismu cukrů je narušen také metabolismus bílkovin a tuků, což je důsledkem postižení celého energetického metabolismu. Proč cukrovka vzniká a jak souvisí s naším životním stylem?

          V České republice trpí cukrovkou kolem 847 000 lidí. A existuje řada dalších, která o svém onemocnění vůbec neví. Neléčená cukrovka je pro naše zdraví velkou hrozbou, je totiž příčinou poškození životně důležitých orgánů, které může vyústit až v úmrtí pacienta. Na následky cukrovky a jejich komplikace ročně zemře 3,9 milionů lidí na celém světě. S určitostí již nastal čas, kdy bychom se měli o toto závažné civilizační onemocnění začít zajímat.

          Rozlišujeme dva základní typy tohoto onemocnění. Cukrovka I. typu, která se vyskytuje u 0,55 % populace, je způsobena zničením tkáně, která produkuje inzulin. U cukrovky II. typu, jež postihuje 7,7 % populace, je funkce inzulinu pouze zhoršená. Inzulin se tvoří, ale tělo na jeho účinky nereaguje. Tento typ se nazývá inzulinová rezistence.

          Existuje také těhotenský diabetes, který postihuje asi 4 % těhotných žen. V těhotenství kolísá hladina cukru v krvi v závislosti na hormonech a u některých žen není tělo schopno se vyrovnat se zvýšenými požadavky na tvorbu inzulinu a dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi.

          Naši lékaři však rozlišují ještě další, specifické typy cukrovky, ke kterým může dojít postižením slinivky břišní léky či chemikáliemi, genetickým defektem slinivky apod.

          Jaké jsou příznaky cukrovky?

          V prvních fázích nemoci nemá cukrovka žádné viditelné příznaky. V případě, že inzulin není dostatečně produkován, glukóza se nevstřebá do buněk, a ty musejí energii získávat jinde. Tělo tedy sáhne po energii získané rozkladem tuků. Jejich rozkladem vzniká potřebná energie, ale také odpadní látky, tzv. ketolátky. Vyšší hladina ketolátek se z počátku projeví žízní, pocitem sucha v ústech, častým močením a později nechutenstvím, zvracením, bolestí břicha a zápachem z úst, který připomíná pach ovoce.

          Nevstřebaná glukóza se z organismu vylučuje do moči a spolu s ní odchází z těla také voda. Organismus tedy přichází o její značné množství. Proto mezi hlavní příznaky diabetu, mimo vysoké glykémie, patří žízeň, časté a vydatné močení. Pokud hladina cukru v krvi přesáhne určitou hranici, rozvíjí se tzv. hyperglykemické koma, kdy nemocný upadá do bezvědomí a je třeba ihned vyhledat odbornou pomoc.

          Cukrovka s sebou může přinášet také různé komplikace. Obecně je dělíme na akutní a chronické. K akutním komplikacím patří již zmíněné hyperglykemické a hypoglykemické koma. Pacient s diabetem I. typu může upadnout do komatu také v případě, že si nepodá inzulin a v těle se mu přemnoží ketolátky. Mezi chronické komplikace patří postižení ledvin, očí, cév, nervů, dolních končetin a zažívacího ústrojí.

          Jaké jsou rizikové faktory cukrovky?

          U diabetu I. typu nejsou rizikové faktory příliš známy. Pravděpodobně je k němu nutná jistá genetická dispozice společně s proniknutím virové infekce. Vznik diabetu I. typu nesouvisí s tělesnou konstitucí, tedy tím, zda je člověk štíhlý nebo obézní, ani s každodenními zvyklostmi. Tento typ diabetu se rozvíjí obvykle již v útlém věku a pacient je odkázán na celoživotní užívání inzulinu.

          U diabetu II. typu je rizikových faktorů hned několik. Mezi ty nejčastější patří obezita, nedostatek pohybu, nezdravý životní styl a výživa. Dlouhodobé přejídání a nedostatek pohybu vedou ke snížení inzulinových receptorů (místo, na které se inzulin specificky váže) na povrchu buněk. Tento typ můžeme tedy do jisté míry ovlivnit. Prevencí nikdy nic nezkazíme, proto bychom měli dbát na dostatek pohybu, zdravý životní styl a vyváženou stravu - tedy takovou, která energeticky odpovídá vynaložené fyzické aktivitě. Nejedná se tedy pouze o sladkosti, jak si mnozí myslí, ale o nadměrné užívání všech potravin. Sladkému se člověk musí vyhýbat až v případě, že je u něj diabetes diagnostikován.

          Jak cukrovka vzniká?

          Lidský organismus cukry získává z potravy. Cukry, z nichž nejvýznamnější je glukóza, se vstřebávají hlavně v tenkém střevě, odkud se dostávají do krve. Náhlý vzrůst hladiny glukózy v krvi způsobí vyplavení hormonu, který se nazývá inzulin. Inzulin je produkován speciálními buňkami (B buňkami) tzv. Langerhansových ostrůvků, které jsou součástí slinivky břišní. Inzulin usnadňuje vstup glukózy do buněk lidského organismu. Po vstupu do buňky se část glukózy využije na tvorbu energie a část se využije na tvorbu zásobního cukru – glykogenu. Tento zásobní cukr se následně ukládá v játrech a v menší míře také ve svalech. Tento proces probíhá v těle zdravého člověka. Pokud je ovšem narušena produkce inzulinu, glukóza se z krve do buněk nevstřebá, zvyšuje se její hladina v krvi tzv. glykémie a dochází ke vzniku diabetu.

          Obejde se léčba cukrovky bez podávání inzulinu?

          Léčba diabetu I. typu je založena na pravidelném dodávání inzulinu, který se aplikuje injekčně pod kůži v oblasti paží, stehen nebo břicha. Inzulin je k dostání ve formě tzv. inzulinových per, na kterých si pacient odměří dávku a sám si jej aplikuje. Pera jsou buď předplněná na určitý počet dávek, nebo existují pera, do kterých pacienti dostávají náhradní náplně. Každý diabetik by měl mít také vlastní glukometr, kterým je možno z kapky krve zjistit aktuální hodnotu cukru v krvi.

          II. typ diabetu se svou léčbou soustředí především na uchování či zlepšení funkce B buněk a citlivost těla k inzulinu. První kroky vedou k dietním opatřením a redukci váhy, která je u pacientů s nadváhou nutná.

          Pokud se stále nedaří hladinu cukru v krvi snížit, přistupuje se k farmakologické léčbě a pacientovi jsou nasazeny léky ze skupiny tzv. perorálních diabetik, případně inzulinu. Perorální diabetika je souhrnný název pro několik skupin léků, které se snaží snížit hladinu cukru v krvi. Každá skupina zasahuje na specifickém místě. Snaží se zvýšit sekreci inzulinu, snížit produkci glukózy v játrech, zlepšují citlivost tkání na inzulin a snižují vstřebávání cukrů ze střev. Pro každého pacienta se léčba volí individuálně.

          Dieta a pohyb

          Tato dvě slova jako by se stala mantrou pro léčbu cukrovky. Dietu a pohyb je třeba dodržovat u všech jejích typů. Nedoporučuje se užívat výrobky slazené sacharózou. Fyzická aktivita by měla být přiměřená příjmu potravy, aby nedošlo k nedostatku cukru v krvi, tzv. hypoglykémii, která se projeví slabostí, pocitem hladu nebo studeným potem.

          Kromě toho se mohou diabetici také poohlédnout po různých doplňcích stravy. Tyto přípravky obvykle obsahují látky, které snižují hladinu cukru v krvi. V lékárně lze zakoupit také sladidla pro diabetiky, speciální kosmetické pomůcky, obuv, která je upravená pro nohu diabetika aj.

          Doporučené články

          Košík obsahuje nepovolené položky

          Zobrazit košík
          Zobrazit košík

          Zboží bylo přidáno do porovnání

          Prosím čekejte...
          Objednávku nelze dokončit, zkuste to prosím později