Stárnutí se týká všech částí těla. Většina změn, které stárnutí provázejí, je podstatnou měrou ovlivněna zásobením kyslíkem a živinami, které po těle roznáší krev. Ta proudí cévami. Když cévy onemocní, zúží se a pak trpí část těla, která je zúženými cévami zásobena.
Nejčastější onemocnění cév, které do jisté míry závisí na věku (ale nejen na něm), je ateroskleróza. Je však chybou se domnívat, že ateroskleróza je způsobena věkem. Jsou i osmdesátníci, kteří mají cévy hebké a pružné, a mladíci, jejichž cévy jeví pokročilé známky postižení.
Ateroskleróza (tzv. kornatění tepen) je onemocnění cév. V důsledku zvýšené koncentrace LDL-cholesterolu i dalších tukových látek v krvi a poškození cévní výstelky třeba vysokým krevním tlakem, se ve stěně cév ukládají tuková depozita. Do nich jsou vychytávány vápenaté soli, zachytávají se zde krevní destičky, a to celé je ještě zpevněné fibrinovými vlákny. Takto postupně se tvoří tzv. ateromový plát, charakteristický útvar pro aterosklerózu.
Ateromový plát v sobě skrývá minimálně dvě rizika: zúžení tepny (nedostatečný průtok krve) a „prasknutí“ nebo „utržení“ části plátu, která je dále nesena krevním proudem, až se dostane do drobnější cévy, kterou uzavře. Nedostatečnému průtoku říkáme ischémie (nedokrevnost), uzávěr tepny a v jeho důsledku odúmrti příslušné tkáně označujeme jako infarkt.
Jak staré jsou vaše cévy?
Alphega lékárny nabízí službu tzv. měření cévního věku, které zjistí, v jaké kondici jsou vaše cévy. Pokud budou vaše cévy starší, než by odpovídalo vašemu kalendářnímu věku, poraďte se s lékařem.
Nechte si změřit svůj cévní věk, můžete přispět k včasné prevenci kardiovaskulárního onemocnění.
Důsledky = kardiovaskulární onemocnění
1. Nedokrevnost – ischémie:
Slovo ischémie se vyskytuje v názvech onemocnění, jako je ischemická choroba
srdeční, kdy při zvýšené námaze nestačí zúžené tepny zásobovat srdeční sval a
objeví se typická bolest na hrudi, někdy provázená dušností, která nutí
nemocného ustat v činnosti. Existuje také ischemická choroba dolních končetin,
kdy při námaze dojde k prudké bolesti končetiny, která nedovolí další pohyb. K
podobným jevům může dojít i v mozku, pak se objeví tzv. tranzitorní ischémie
(přechodná nedokrevnost mozku).
Celkový cholesterol má dvě složky:
- HDL (tj. „hodný“ cholesterol) a LDL (tj. „zlý“ cholesterol)
- Cholesterol je látka tukové povahy. Nebezpečí spočívá v jeho nadbytku v krvi.
Hlídat je třeba právě LDL. Je-li ho v krvi více než 3 mmol/1l, usazuje se v cévních stěnách a ničí jejich pružnost.
2. Infarkt:
Infarkt se vztahuje ke koronárním tepnám, konkrétně jejich uzávěru. Srdeční infarkt vyžaduje urgentní lékařský zákrok na specializovaném pracovišti, po němž následuje dlouhodobá léčba, hlídání krevních tuků a krevního tlaku.
Koronární tepny jsou tepny, které přivádí krev do srdce.
Následovat by měla i tzv. kardiorehabilitace, tedy fyzioterapeuty usměrněná a kontrolovaná fyzická aktivita, která má příznivý vliv na rekonvalescenci pacienta. Infarkt také může postihnout mozkové tepny. Mezi příznaky infarktu patří svíravá bolest na hrudi, pocení, potíže s dýcháním, nevolnost a úzkost.
Familiární hypercholesterolémie
Aneb vrozený sklon k infarktu a mozkové mrtvici je způsoben genetickou odchylkou, která je příčinou odlišného metabolismu tuků. Postižení mají od dětství v krvi vysokou koncentraci LDL-cholesterolu a dalších lipidů. Jde zpravidla o rodinný výskyt. I velmi mladí lidé, jejichž přímí příbuzní prodělali/zemřeli na infarkt nebo mozkovou mrtvici před 50. rokem by se už nejpozději ve třetí životní dekádě měli zajímat o koncentraci krevních tuků. Díky moderním lékům (zejména tzv. PSCK9 inhibitorům) lze i v těchto případech koncentraci cholesterolu upravit na bezpečnou úroveň.
Kudy na aterosklerózu
Až na výjimky lze aterosklerózu mírnit a předejít jejím důsledkům preventivními opatřeními. Prevence cévních chorob je daleko účinnější než následná terapie. Základem je dlouhodobá úprava životního stylu: nekouřit, pravidelně a přiměřeně vykonávat fyzickou aktivitu, výrazně omezit živočišné tuky a konzumovat převážně středomořskou dietu, její základ tvoří ryby, ovoce, zelenina a rostlinné oleje.
Pokud po změně životního stylu nedojde k žádoucímu ovlivnění rizikových faktorů, pak musí nastoupit farmakologická léčba:
- Statiny, fibráty a ezetimib jsou bezpečné léky, které
snižují koncentraci nebezpečných tuků v krvi
- Léčba
zvýšeného krevního tlaku: cílovou hodnotou je tlak pod 140/90, u diabetiků
raději 130/85, naopak u seniorů je možné tolerovat za určitých podmínek i
145/95
- Léčba diabetu a prediabetu: diabetes je velmi
nebezpečným rizikovým faktorem všech kardiovaskulárních
onemocnění
- Léčba všech přidružených onemocnění, například
chronické obstrukční plicní nemoci (rozedmy), astmatu, revmatických
onemocnění
- Předcházení infekčním chorobám očkováním (proti
chřipce a pneumokokům)
