Během zimy se musí naše tělo bránit spoustě nepříznivých okolností. V našem časopise jsme se jim tematicky věnovali. Povídali jsme si o nachlazení, péči o klouby, probrali jsme depresi a nezapomněli jsme ani na péči o pleť. Je tady ale velká skupina pacientů, kteří se možná nad radami týkající se zdravé pleti jen smutně pousmáli. Snad každý náš pátý čtenář nebo čtenářka se musí potýkat s úporným onemocněním, kterému říkáme atopický ekzém, správněji atopická dermatitida, dříve lišej.
Atopický ekzém je zánětlivé onemocnění kůže, nejčastěji alergického původu. Na rozdíl od ekzému kontaktního, který se vyskytuje pouze v místech styku kůže s látkou vyvolávající alergii, nemá atopický ekzém přesnou lokalizaci, která by ukazovala na přímý kontakt s dráždivou látkou a mnohdy se nezjistí ani přesný typ alergie.
Projevy tohoto onemocnění se v zimě výrazně zhoršují a pacienti si nevystačí s péčí, kterou věnujeme zdravé pokožce. Může se zdát, hlavně těm, kdo trápení s ekzémem neznají, že se jedná o onemocnění banální, že děláme z komára velblouda, že jde jen o reklamu na drahé kosmetické přípravky. Jakmile se nás ale tato nemoc týká osobně, jakmile onemocní naše děti nebo vnoučata, rychle změníme názor.
Co se děje s atopickou kůží?
Zánět, který v atopické kůži probíhá, způsobuje, že svrchní vrstvička kůže, odborně nazývaná epidermis, příliš rychle stárne. U zdravých dospělých buňky na povrchu kůže zcela odumřou během tří týdnů. S trochou nadsázky je tedy možné tvrdit, že během tří týdnů se buňku po buňce svlečeme z kůže. U atopiků ale tyto buňky odumírají až pětkrát rychleji. Navíc je v podstatné míře narušena také funkce těchto buněk. Neumějí utvářet ochranný kožní povrchový film, neudrží v sobě vodu a mají špatné složení tukových částeček. Navíc mohou vyvolávat autoimunitní reakci, tedy stav, kdy tělo začne vytvářet protilátky samo proti sobě.
Přesnou příčinu tohoto onemocnění současná medicína nezná. Atopický ekzém se nejčastěji projeví u dětí do šesti let věku. Jisté je, že na jeho vzniku se podílí dědičnost. Pokud je jeden z rodičů alergik (myslím tím i třeba „nevinnou“ sennou rýmu) je pravděpodobnost, že se u potomka projeví alergie (např. ve formě atopického ekzému) téměř z 30 %. Pokud jsou alergičtí oba rodiče, je tato pravděpodobnost již 80%.
U malých dětí se ekzém objevuje kolem tří měsíců věku a postihuje nejčastěji oblast tváří, bradičky a krku. Kolem dvou let věku se projevy přesunou hlavně do loketních a pod-kolenních jamek. Kůže je v těchto místech zhrublá, červená, jsou na ní suché šupiny i puchýřky, které mohou praskat až do krve nebo zhnisat. Děti jsou neklidné, pláčou a špatně spí. Projevy atopického ekzému silně svědí a my se tento nepříjemný pocit snažíme zahnat škrábáním. Avšak škrábáním se do krevního oběhu dostávají částečky nemocných buněk a rozvíjí se autoimunitní reakce. Pokožka v postižených místech zač-ne praskat, mokvat. Do ekzémem postižených míst se navíc může dostat infekce a vyrážka začne hnisat.
25 % pacientů se ekzému nikdy nezbaví
Špatnou zprávou je, že atopická dermatitida je onemocnění nevyléčitelné. Ale nepropadejme depresi, u téměř poloviny dětí projevy vymizí před sedmým rokem jejich života, další čtvrtina se potíží zbaví do puberty. Celých 25 % pacientů však s ekzémem „válčí“ doživotně. I když ho neumíme zcela vyléčit, je možné jeho průběh a projevy alespoň kontrolovat. Bývá to sice běh na dlouhou trať, ale úspěšnost je poměrně velká. Zkušení válečníci již vědí, že jsou určitá stádia, kdy se neobejdou bez pomoci lékařů. Ani my v lékárnách si nehrajeme na doktora, a jakmile maminky řeknou, že se děťátko škrábe do krve nebo že kůže praská a hnisá, doporučíme jim neodkladnou návštěvu lékaře. Většinou nemusí hned ke specialistovi, s léčbou nekomplikovaného atopického ekzému si poradí každý pediatr nebo praktický lékař pro dospělé. Ten pacienta, případně rodiče, poučí a v akutní fázi potíží je nejspíš vybaví receptem na mast s kortikoidy, někdy v kombinaci s antibiotiky (pokud je ekzém infikován a má hnisavé projevy). Pro mnohé maminky je slovo kortikoid učiněný strašák a brání se masti používat. Je to však velká chyba.
Chemickými obměnami základních kortikosteroidů se postupně podařilo připravit látky, u kterých je schopnost tlumit zánět mnohonásobně posílena. Intenzivní používání vede ke zlepšení nejpozději během pěti dnů. Pokud mazání nepomůže, je potřeba použít silnější přípravek. Souvislé používání kortikoidů by nemělo být příliš dlouhé, po deseti až čtrnácti dnech by měla nastat přestávka, během které je potřeba kůži stále ošetřovat – mazat, mazat, mazat.
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou hormony, které jsou tělu vlastní, u zdravého člověka jsou do krve uvolňovány z nadledvinek. Účastní se mnoha pochodů v těle a jejich účinky jsou různorodé. Při léčbě atopického ekzému využíváme jejich protizánětlivý účinek.
Platí pravidlo, že čím horší je stav ekzému, tím mastnější přípravek používáme, se zlepšením přecházíme od mastí ke krémům a tělovým mlékům. Tyto přípravky jsou vyráběny renomovanými farmaceutickými firmami, pro nákup zvolte určitě lékárnu, mnozí výrobci své přípravky ani jinde neprodávají. Tyto produkty zásadně neobsahují kortikoidy, ale kromě vhodného základu, který dodává pokožce vodu i tuk mohou být jejich součástí výtažky například z ovsa či konopí, omega mastné kyseliny, panthenol, močovina, sloučeniny stříbra – zkrátka látky, u nichž byl prokázán zklidňující a zvláčňující účinek. V lékárně vám poradíme, jaký přípravek použít. Není třeba se bát ani vysoké ceny, mnoho těchto výrobků je levnějších, než ty, které jsou na pultech drogerií.
Čistota půl zdraví, špína celé?
Co se týká mytí, existují v zásadě dva přístupy. Oba se shodují, že je zcela nevhodné používat klasické mýdlo včetně dětského. Je třeba nahradit ho tzv. syndety nebo mycími oleji. Jeden názor se zastává oblíbeného pořekadla Čistota půl zdraví, špína celé. Takže hygiena se omezuje na umytí intimních míst, rukou a míst se zvýšeným pocením nejlépe čistou vodou nebo odvarem z ovsa případně s použitím mycích olejů. Jinak se mytí omezuje na jedno krátké vlažné sprchování týdně. Druhý směr řadí do péče i léčivé koupele s promašťujícími přísadami, opět jen vlažné a nepříliš dlouhé. Po koupání nebo sprše se pokožka jemně osuší ručníkem bez velkého tření.
Součástí léčby atopické dermatitidy bývá užívání protialergických léků. Důležité je zamezit škrábání, u kojenců se používají i rukavičky. Ekzém se může zhoršit při nošení oblečení z nevhodných, hlavně syntetických materiálů. Při praní je lepší používat nealergizující prací prášek a vynechat aviváž.
Nové poznatky ukazují na významný vliv výživy na vyzrávání imunitního systému. Pokud to vezmeme od narození, pozitivní vliv má jistě kojení. Pokud maminky používají umělou mléčnou výživu, je dobré volit mléka s přidanými takzvanými pre- a probiotiky. Právě osídlení střeva správnou a vyváženou mikroflórou, které tyto látky posilují, pozitivně ovlivňuje alergie i ekzém. Ve stravě by se neměly objevovat potraviny, jako je čokoláda, citrusy a jiné exotické ovoce, ořechy. Ke zhoršení ekzému dochází sezónně v zimě, ale také vlivem stresu (nástup do školky) nebo infekcí, třeba i pouhého nachlazení.
