Mezizubní kartáčky TePe v akci 2+1 Více informací
Mezizubní kartáčky TePe v akci 2+1 Více informací
Kategorie
    Značky
      Produkty
        Blog
          Nenalezeny žádné produkty.

          Antibiotika: Víte, kdy a jak nám opravdu pomáhají?

          MUDr. Kateřina Uxová
          MUDr. Kateřina Uxová 

          První antibiotikum, penicilin, bylo objeveno víceméně náhodně již v roce 1928, ale jeho masové používání nastalo až během druhé světové války, kdy se penicilin začal vyrábět průmyslově a užívat v medicíně. V současné době je k dispozici přes 70 druhů antibiotik, které nacházejí uplatnění jak v humánní, tak ve veterinární medicíně.

          Antibiotika jsou látky, které zabraňují růstu bakterií, nebo je přímo usmrcují. Jejich objev znamenal naprostou revoluci v medicíně.

          Bakteriální a virové infekce

          Antibiotika působí proti bakteriálním infekcím. Bakterie jsou jednobuněčné mikroorganismy a zároveň nejrozšířenější skupina živých organismů na světě. Existují všude kolem nás, nacházejí se na povrchu i uvnitř lidského těla. Některé z nich jsou dokonce zdraví prospěšné, jiné, patogenní bakterie, mohou způsobovat infekční onemocnění. K tomu je potřeba, aby se bakterie rozmnožily v organismu tak, že specifická obrana imunitního systému vůči nim začne být nedostatečná a bakterie svými toxiny začnou poškozovat různé tkáně a orgány. Onemocnění se podaří zvládnout buď zástavou růstu bakterií (bakteriostatická antibiotika), nebo jejich přímým usmrcením (baktericidní antibiotika).

          Kromě bakteriálních infekcí existují ale ještě infekce virové. Mezi ně patří například většina zánětů horních cest dýchacích či chřipka. Viry nejsou bakterie, jedná se o daleko drobnější nitrobuněčné cizopasníky, kteří nejsou schopni bez cizí pomoci (tedy bez toho, aniž by pronikli do cizí buňky) vyrábět energii, dělit se, ani růst. Jsou na pomezí mezi živým a neživým organismem. Vzhledem k jejich oproti bakteriím odlišné stavbě i způsobu přežívání je proto zcela odlišný i způsob léčby. Antibiotika jsou při léčbě virových infekcí naprosto neúčinná.

          Účinek antibiotik

          Pro antibiotika je typický jejich specifický účinek. Znamená to, že antibiotika zasahují specifické struktury bakterií (buněčnou stěnu, cytoplazmatickou membránu) nebo narušují jejich metabolismus (zabraňují syntéze nukleových kyselin, buněčných proteinů atd.) a pacienta víceméně nepoškozují. Ale také antibiotika mají, stejně jako všechny ostatní léky, nějaké ty nežádoucí účinky.

          NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK

          Jako každý jiný lék mají i antibiotika nežádoucí účinky. Můžeme je shrnout do několika skupin:

          • Alergické reakce - od lehkých alergických projevů typu kopřivky až k nejtěžším, život ohrožujícím stavům (anafylaktický šok). Alergie se většinou uplatňují v rámci jednotlivých druhů antibiotik podle chemické struktury, takže jste-li alergičtí na penicilin, budete s největší pravděpodobností alergičtí i na další antibiotika penicilinového typu (amoxicilin, ampicilin atd.). Pokud víte, že jste alergičtí na určitý druh antibiotik, je třeba o tom vždy informovat lékaře.
          • Toxické projevy zahrnují toxické působení antibiotik na různé orgány. Každý druh antibiotik se vyznačuje specifickým toxickým působením na jednotlivý orgán nebo více orgánů. Nejčastěji jsou postiženy ledviny, játra, krvetvorba, nervový systém, některá antibiotika mohou poškodit i sluch. Pokud víte, že trpíte nedostatečnou funkcí ledvin nebo jater, je třeba před nasazením antibiotik lékaře o vašem stavu informovat.
          • Průjmová onemocnění – u 5 až 30 % pacientů dochází během léčby antibiotiky k průjmům v důsledku potlačení přirozené střevní mikroflóry. Širokospektrá antibiotika ničí kromě patogenních bakterií i přirozenou střevní mikroflóru, která je zdraví prospěšná a v důsledku toho dochází k průjmům. Po léčbě antibiotiky se proto doporučuje podávat probiotika – zdraví prospěšné bakterie, které po požití znovu osídlí střevní stěnu se všemi svými pozitivními účinky.
          • Potlačení aktivace imunitního systému
          • Teratogenita – riziko deformací plodu během těhotenství. Ne všechna antibiotika jsou v těhotenství zakázána, ale v případě těhotenství či v období kojení, je třeba vždy užívání antibiotik zkonzultovat s lékařem.

          Použití antibiotik a způsob užívání

          Nasazení antibiotik je opodstatněné v zásadě ze dvou důvodů – při léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi (některá lze použít i k onemocněním vyvolaných plísněmi anebo parazity) a jako prevence proti infekcím před některými chirurgickými nebo ortopedickými zákroky, tzv. profylaktické použití.

          K účinné terapii je třeba zjistit citlivost konkrétní bakterie k danému antibiotiku. V praxi se toto příliš často neprovádí a obvykle se nasazují širokospektrá antibiotika, která svými účinky zasahují široký okruh bakterií. Bohužel často i ty, které jsou zdraví prospěšné. Antibiotika s úzkým spektrem účinku naopak působí jen proti omezenému druhu bakterií.

          Antibiotika mohou způsobovat interakce s jinými léky, některá například snižují účinnost hormonální antikoncepce!

          K tomu, aby se počet bakterií snížil, nebo aby byly usmrceny, je potřeba dodržet určitou koncentraci antibiotika v tělesné tkáni. Proto je nutné antibiotika užívat pravidelně a přesně dodržovat intervaly mezi každou jednotlivou dávkou. Vždy je důležité důsledně dokončit léčbu, aby se infekce nevrátila.

          Nedokončení léčby je bohužel jednou z nejčastějších chyb, kterou děláme: jakmile se začneme cítit dobře, přestaneme antibiotika užívat. Tím dochází k tomu, že část bakterií přežívá a začne si vytvářet na dané antibiotikum rezistenci. Následně vzniklá nová generace bakterií si pamatuje, jakým způsobem se vůči účinkům dodaného antibiotika bránit a k tomu, aby byla potlačena nebo zahubena, bude napříště potřebovat antibiotikum jiné, účinnější. Z těchto důvodů je potřeba vždy dobrat celé balení antibiotik, které vám bylo předepsáno, a to i když se už cítíte naprosto zdrávi.

          Při užívání antibiotik je dobré přesně dodržovat pokyny v příbalovém letáku. Některá se nemají podávat s určitým jídlem (např. s mléčnými výrobky) nebo s alkoholem, jiná se nesmějí podávat současně s jídlem, ale buď jednu hodinu před jídlem, nebo dvě hodiny po něm.

          Rezistence je celosvětovým problémem, protože spotřeba antibiotik, a zvláště těch širokospektrých, neustále vzrůstá. V České republice se ročně za antibiotika utratí až 3 miliardy korun, z toho polovina z nich byla předepsána zbytečně. Například bolest v krku je v 9 z 10 případů způsobena virovým onemocněním a přesto se tyto případy často mylně léčí antibiotiky.

          Rezistence vzniká při chybném užívání antibiotik:

          • indikace antibiotik k léčbě virového onemocnění (jejich užití se v tomto případě zcela míjí účinkem)
          • užití nevhodného antibiotika (bez určení citlivosti dané bakterie na antibiotikum) anebo v případě existence již rezistentních bakterií na dané antibiotikum (opět nutné nechat vyšetřit citlivost)
          • špatné užívání – nepravidelné intervaly, zapomínání, nedokončení léčby (pacient přestane užívat antibiotika, pokud se začne cítit lépe)

          Pokud vám lékař předepíše antibiotika, nebojte se ho zeptat, zda si je jist, že vaše onemocnění skutečně antibiotikum vyžaduje. A naopak vy nechtějte předepsat antibiotikum za každou cenu. Existují metody, podle kterých lze zjistit, zda je původce vašeho onemocnění bakteriálního nebo virového původu.

          Pokud vám byla antibiotika předepsána, přečtěte si pozorně příbalový leták, dodržujte pokyny a doberte celou dávku léků, kterou máte, i když už se cítíte zdrávi.

          Doporučené články

          Košík obsahuje nepovolené položky

          Zobrazit košík
          Zobrazit košík

          Zboží bylo přidáno do porovnání

          Prosím čekejte...
          Objednávku nelze dokončit, zkuste to prosím později