Alergie a její projevy
Kýchání, smrkání, vyrážka, dušnost, stažení průdušek, pokles
krevního tlaku… To jsou jen některé z projevů alergie, kterou v dnešní době trpí
stále více lidí.
Co se pod pojmem alergie ale vlastně skrývá?
Imunitní systém má za
úkol nejen obranu organismu proti infekcím a rozpoznávání a likvidaci starých,
či jinak změněných buněk v organismu, ale též toleranci vůči strukturám tělu
vlastním nebo látkám z prostředí, které organismu neškodí. Pokud je míra této
tolerance porušena, organismus reaguje nepřiměřeně a dochází k chybným imunitním
reakcím. Jsou-li namířené proti strukturám tělu vlastním, vznikají autoimunitní
onemocnění, jako například revmatoidní artritida, lupénka, celiakie či
roztroušená skleróza.
Alergie je chybná, nepřiměřená reakce imunitního systému na podněty vnějšího prostředí, které jsou za normálních podmínek neškodné.
Jsou-li naopak imunitní reakce namířené proti běžné látce z
vnějšího prostředí, na kterou by organismus nepřiměřeně reagovat neměl, hovoříme
o alergii.
Co je antigen?
Antigen je jakákoliv látka, která je schopná vyvolat v těle imunitní reakci. Alergen je antigen, který v těle způsobí alergickou reakci, tedy antigen pro zdravou populaci neškodný, ale u člověka se změněnou imunologickou reaktivitou (alergika) vyvolá alergii.
V souvislosti s potravinami je třeba zmínit, že někdy se
potravinová alergie chybně zaměňuje za potravinovou nesnášenlivost (například
nesnášenlivost mléčného cukru laktózy). Rozdíl je v tom, že alergie je vždy
vyvolána imunitní reakcí, zatímco nesnášenlivosti vznikají na základě zcela
jiných mechanismů.
Za nejčastější potravinové alergeny jsou pokládány: mléko,
vejce, lepek, ořechy, ryby, korýši a sója. Mléko jako alergen působí zejména u
kojenců a malých dětí, pokud mléko nesnáší dospělý jedinec, většinou se nejedná
o alergii na mléčnou bílkovinu, ale intoleranci laktózy.
Alergeny mohou být často zkřížené, znamená to, že například člověk alergický na mléko má alergii i na sóju. Zkřížené mohou být i alergie na různé druhy pylů apod.
Alergická reakce nikdy nepropuká při prvním styku s alergenem! Nejprve totiž musí dojít k tzv. senzibilizaci. Setká-li se predisponovaný jedinec s alergenem poprvé, jeho imunitní systém ho nejprve musí vyhodnotit jako nebezpečný a poté se připraví na reakci, která nastane až při dalším, opakovaném styku s ním.
Mezi nejčastější alergeny patří pyl, prach, roztoči, produkty
mazových a slinných žláz domácích zvířat, hmyzí jedy, léky a některé
potraviny.
Jaká jsou nejčastější alergická onemocnění?
- Alergická rýma se vyskytuje odhadem asi u 20 % populace. Může být sezónní, ale častěji se opakovaně vrací v průběhu roku, nebo je chronická. Vyznačuje se čirým výtokem z nosu, opakovaným kýcháním a otokem nosní sliznice (ucpaný nos). Příznaky mohou být různě silné, někdy může být společně s rýmou přítomen i zánět spojivek. Alergická rýma se většinou nevyskytuje u malých dětí, nejčastěji propuká v pubertě nebo v rané dospělosti. Rýmu je vhodné nepodceňovat, protože neléčená alergická rýma může způsobit vznik astmatu.
- Astma je způsobeno stažením hladkých svalů průdušek, otokem sliznice dýchacích cest a tvorbou hustého hlenu. To všechno ztěžuje dýchání, zejména výdech, při kterém se objevují pískoty, a chronický kašel. Neléčené astma může vést i k ohrožení života. Výskyt astmatu se bohužel v posledních letech zvyšuje u dětí i dospělých, a to zejména ve městech se znečištěným ovzduším.
- Kopřivka je krátkodobé poškození kůže projevující se zarudnutím a pupínky a může být doprovázeno též otoky. Pokud je poškození kůže dlouhodobé a chronické, jedná se o atopický ekzém. Ekzém bývá jedním z prvních projevů alergie u malých dětí. Kůže je velmi suchá, pokrytá červenými, silně svědivými pupínky, puchýřky až šupinami. Škrábáním se příznaky zhoršují. U dětí začíná ekzém nejčastěji na tvářích nebo na bradě, ale může se rozšířit po celém těle. Asi u 10 % pacientů může atopický ekzém začít až v dospělosti.
- Potravinové alergie je někdy složitější diagnostikovat, protože jejich příznaky jsou velmi pestré a nemusejí týkat jen trávicího traktu (průjem, zvracení, bolesti břicha), ale mohou se vyskytnout i kožní příznaky (kopřivka, atopický ekzém), nebo reakce dýchacích cest (rýma). Mechanismus potravinových alergií navíc nemusí vždy probíhat přes IgE protilátky, takže jejich hladina nemusí být zvýšená a potravinový alergen se někdy obtížně hledá. Alergie na bílkovinu kravského mléka u malých dětí často spontánně vymizí, ale později se může manifestovat jako jiný typ alergie, například alergická rýma nebo astma. Potravinové alergie nejsou vzácné ani u dospělých.
- Anafylaktický šok je nejzávažnější forma alergické
reakce, která pacienta bezprostředně ohrožuje na životě. Projevuje se nejprve
kožními projevy (zarudnutí, svědění), přidává se otok, dušnost, nevolnost, může
být přítomno i zvracení a průjem. Navíc dochází k prudkému poklesu tlaku, až
bezvědomí. Reakce má rychlý průběh a vyžaduje akutní zásah. Je potřeba zaměřit
se na udržení životních funkcí a okamžitě zavolat rychlou záchrannou
pomoc.
Jak se člověk stane alergikem?
Alergie je komplexní porucha a za její vznik zodpovídá několik
faktorů:
1) Genetika
Dědičný sklon ke vzniku alergie se
nazývá atopie. Atopik je člověk, který nemusí mít
žádné obtíže, ale jeho imunitní systém je v pohotovosti spustit za určitých
podmínek
alergickou reakci (tzv. časný typ alergické
reakce charakterizovaný zvýšeným
množstvím
protilátek typu IgE). Riziko vzniku alergie se zvyšuje s počtem
alergiků
u přímých příbuzných v rodině (rodiče a
sourozenci). Je-li například jeden rodič nebo
jeden
sourozenec v rodině alergik, zvyšuje se riziko o 30 až 40 %, pokud jsou
oba
rodiče alergici, může být riziko 60 až 80 %. Na
druhé straně i jedinec, jehož příbuzní
žádnou
alergií netrpí, může alergií onemocnět (asi v 10 až 15 % případů).
2) Hygienická hypotéza
Jedná se o problém v civilizovaných
zemích, kdy díky zvýšení životní úrovně a
hygienických podmínek vyrůstají děti v téměř sterilním prostředí. Čisté a
nezávadné
prostředí je žádoucí, nicméně určité
promoření bakteriemi působí jako „trénink“ pro
imunitní systém, který se díky tomu vyvíjí správným směrem. Zásadní je zejména
první
rok života dítěte.
3) Znečištění prostředí a cigaretový kouř
4) Stres
Snižuje odolnost organismu
obecně.
Diagnostika patří do rukou odborníka
Diagnóza se provádí na základě vyzpovídání pacienta ohledně jeho obtíží a výskytu alergií v rodině, kožními testy (aplikace alergenů na kůži a určení vyvolávajícího alergenu podle velikosti vytvořeného pupence) a vyšetření krve na IgE protilátky (obvykle zvýšená hladina).
Alergie se léčí velmi obtížně a ve většině případů je úplně vyléčit nelze. Proto je důležité snažit se styk s alergenem co nejvíce minimalizovat. Prospěšná je i klimatická léčba na horách nebo u moře.