Doručení do lékárny zdarma při objednávce nad 299Kč. Více informací
Doručení do lékárny zdarma při objednávce nad 299Kč. Více informací
Kategorie
    Značky
      Produkty
        Blog
          Nenalezeny žádné produkty.

          Aktuální problém naší doby? Nesnášenlivost potravin

          PharmDr. Lenka Zemanová
          PharmDr. Lenka Zemanová 

          Trpíte ekzémem, kožními záněty, průjmy, záněty střev, zažívacími problémy, problémy s nadváhou, chronickou únavou, nesoustředěností, hyperaktivitou a neznáte příčinu těchto obtíží? Pravděpodobně můžete trpět potravinovou intolerancí.

          Intolerance (nesnášenlivost) potravin se na rozdíl od alergií, které jsou okamžitou a velmi silnou reakcí, projevuje pomalu v časovém rozmezí až tří dnů, proto pacient většinou zpětně nepozná, která potravina jeho potíže způsobila. Potravinové alergie se objevují zhruba u 2 % populace, intolerancí trpí odhadem asi 45 % lidí. Potravinové intolerance bohužel často souvisí s kvalitou našich potravin, přítomností různých konzervačních a barvících látek a s genetickou úpravou potravin.

          Genetické modifikace plodin

          Nejběžnější potravinovou intolerancí je nesnášenlivost pšenice. Ta je v posledních padesáti letech geneticky upravovaná, aby dobře odolávala plísním, měla velké výnosy a její zrno již znovu nevyklíčilo. Aby takováto pšenice vyrostla a uzrála, musí být chemicky hnojena. V geneticky modifikované pšenici bylo objeveno 14 nových lepkových bílkovin. Tyto relativně malé změny v bílkovinné struktuře pšenice však dokážou způsobit obrovský rozdíl v imunitních reakcích.

          Pšeničný lepek se v žaludku v kontaktu s pepsinem a žaludeční kyselinou rozkládá na směs polypeptidů, nazývaných exorfiny, které v mozku fungují podobně jako opiáty a způsobí nezměrnou chuť na pšeničné výrobky, působí až návykově.

          Původní odrůda pšenice byla jednozrnka, která se pěstovala již ve Starém Egyptě 3300 let př. n. l. Měla ale nízkou výnosnost, pečící schopnosti byly malé. Chceme-li dnes sehnat tuto odrůdu, musíme se pídit v severní Itálii, jižní Francii a na Středním východě, kde se ještě vysévá.

          V České republice je k dispozici pšenice špalda. Je to prastarý druh pšenice, který nyní zažívá svou renesanci. Špalda nebyla šlechtěna, a tak si zachovává mnoho cenných živin a nevznikají na ni potravinové intolerance. Má pozitivní účinky na podporu imunitního systému, je výborným zdrojem vitaminů B, beta karotenu, má vyšší obsah draslíku, hořčíku a dalších minerálů. Pravidelná konzumace podporuje činnost střev a trávení. Na trhu je k dispozici velké množství špaldových výrobků - mouky, otruby, kroupy, bulgur atd.

          Pšeničné břicho?

          Pšeničná mouka umletá z geneticky modifikované pšenice obsahuje ze 70% cukry (uhlohydráty), vláknina a bílkoviny tvoří pouze 15 %, zbytek jsou tuky. Pšeničné výrobky proto zvedají hladinu krevního cukru daleko více než jiné cukry. Když se vysoká hladina krevního cukru spouští opakovaně a po delší dobu, hromadí se v těle stále více tuku. Roste nám takzvané pšeničné břicho.

          Starý dobrý kvásek

          Velmi vhodnou alternativou při pečení chleba je použití tradičního kvásku, jaký používaly i naše babičky. Kvásek vzniká přirozeně, vnitřní slupka obilného zrna totiž obsahuje bakterie a kvasinky, které při kontaktu s vodou začnou kvasit a kysat. Tímto kvašením se rozkládá obilný škrob a lepek na jednodušší cukry a lépe stravitelné aminokyseliny. Díky dlouhému kynutí vláknina dobře nabobtná a zabraňuje zácpě. Při dlouhém kynutí chleba se rozkládá i obávaná kyselina fytinová z mouky, který by mohla vytvářet hůře stravitelné sloučeniny ve střevech. Tímto dlouhým kvasícím procesem se chléb stává velmi dobře stravitelný,vláčný a dlouho vydrží. Kvásek je možné si vyrobit doma nebo ho od někoho získat darovaný, chléb z něj upečený lépe chutná, protož si vždy vzpomenete na milého člověka, který vám kvásek daroval.

          Vnitřní tuk je spojován s inzulínovou rezistencí. To znamená, že inzulín není dostatečně funkční a tělo ho pak vyžaduje stále více. Pak se vyčerpá slinivka a vzniká cukrovka 2. typu. U mužů se začne v tukové tkáni na břiše vytvářet ženský hormon estrogen a ten způsobí, že jim rostou prsa. U obézních žen estrogen, produkovaný břišním tukem, zvyšuje riziko rakoviny prsu, protože jeho zvýšená hladina stimuluje prsní tkáň.

          Lepek také negativně ovlivňuje propustnost střev, uvolňuje totiž regulátor střevní propustnosti, kdy dochází k narušení spojů mezi buňkami a pak se do krevního řečiště dostávají nežádoucí proteiny. Nestrávené části potravy mohou v krvi způsobit buď rychlou alergii, pokud není alergen podoben vlastní tkáni, nebo pomalou potravinovou intoleranci. Pokud se alergen podobá vlastní tkáni, pak může dojít až k rozvoji obávaných autoimunitních onemocnění, jako jsou například onemocnění štítné žlázy, artritida a Crohnova nemoc.

          Nakupujte pro zdraví

          Pšenici obsahuje nejen chléb, sušenky a snídaňové cereálie, ale je přítomna také ve škrobu, otrubách, strouhance, kuskusu, kroupách, hranolkách, hamburgerech, omáčkách, pivu, zmrzlině, těstovinách a polévkách.

          I když je pšenice je významným zdrojem výživných látek, nyní už máme dostatek alternativ, které také poskytnou potřebné živiny. Chléb můžeme péci z mouky žitné, kukuřičné a konopné. Dnes již také existují pohankové, kukuřičné nebo rýžové těstoviny. Snídaňové cereálie můžeme nahradit ovesnou kaší, ovesnými vločkami, hnědou rýží. Také je velký výběr sušenek z kukuřice a ovesných vloček.

          Proč vám vadí mléko?

          Druhou nejčastější potravinovou intolerancí je nesnášenlivost mléka. Častou potíží je nesnášenlivost mléčného cukru laktózy. Ta se nemůže u nemocného člověka naštěpit a hromadí se v tenkém střevě. Střevo se snaží naředit svůj obsah, a proto se do střevní dutiny začne nasávat voda. V tlustém střevě se nenatrávená laktóza přeměňuje pomocí střevních bakterií na plyny. Nesnášenlivost laktózy se proto projevuje průjmy, křečemi a plynatostí. Řešením je vysazení mléka a postupně vyzkoušet, jestli tělu nevadí kysané mléčné výrobky.

          Velmi často se však projevuje nesnášenlivost mléčných bílkovin. Mléko se skládá z více specifických bílkovin, zejména se jedná o skupinu kaseinů a syrovátkové bílkoviny. Pokud vyjde nesnášenlivost mléka, je třeba jej vysadit a nahradit mlékem rýžovým, ovesným, sójovým, pohankovým. Alternativou je také mléko kozí a ovčí, ze kterého se vyrábějí jogurty a další mléčné výrobky. Místo smetany lze používat oříškové krémy a místo taveného sýra tofu nebo tahini.

          Kvasnice pod lupou

          Trpět můžeme i intolerancí na kvasnice, což je velmi častý problém. Pekařské i pivovarské droždí obsahuje živé kvasinky, které mouku nepřeměňují, ale v příznivém prostředí se rychle množí a vytvářejí plyny, které těsto nadlehčují. Proto má mnoho lidí problémy s trávením kynutého pečiva z kvasnic. Projevuje se to nadýmáním a pálením žáhy.

          Kvasnice jsou bohužel obsaženy také v různých kvašených nápojích, jako je ocet, sójová omáčka, pivo a víno. Možnou náhradou sójové omáčky může být opečený sezamový olej, jako náhradu octa použijeme citronovou šťávu, z alkoholických nápojů můžeme požívat vodku, gin, šampaňské a tequillu, protože ty jsou prakticky bez kvasnic.

          Potravinových intolerancí, které nám můžou znepříjemňovat život, je velké množství, jmenovat mohu ještě intoleranci na vajíčka, ryby, ořechy, brambory, kakao, pomeranče a citrony, zázvor, houby, různé maso, česnek. Naštěstí je možné koupit speciální bezlepkové a bezlaktózové potraviny v běžných obchodech i supermarketech, doba, kdy se pro ně muselo jezdit do zahraničí, je dávno pryč.

          Doporučené články

          Košík obsahuje nepovolené položky

          Zobrazit košík
          Zobrazit košík

          Zboží bylo přidáno do porovnání

          Prosím čekejte...
          Objednávku nelze dokončit, zkuste to prosím později