Kopřiva dvoudomá. Obyčejná, planě rostoucí rostlinka, které si ve většině případů všimneme jen v okamžiku, kdy se jí dotkneme a ona nás popálí. Existuje ale řada důvodů, proč bychom na ni neměli zanevřít ani poté, co nás žahne.
Proč vlastně kopřiva pálí? Můžou za to duté chloupky, které pokrývají celou
rostlinu a obsahují směs histaminu, acetylcholinu a serotoninu. Chloupky se
velmi snadno odlomí, zachytí na naší kůži a začnou vylučovat již zmíněnou směs.
Histamin kůži podráždí, acetylcholin vyvolá pocit pálení a serotonin ještě zvýší
účinnost obou předchozích látek. A nepříjemně palčivý pocit je na
světě.
Pokud už nás kopřiva spálí, nepříjemného pocitu nás zbaví
potření popáleného místa mátou, rozmarýnem či šťovíkem. Nemáte-li ani jedno
zrovna při ruce, postačí i chladná mýdlová voda. Avšak říká se, že popálení
kopřivou je prevence proti kloubním nemocem. Ne nadarmo bývalo šlehání kopřivami
považováno za léčebnou kúru (především proti ústřelu a
ischiasu).
Pozor na dusičnany
Pokud si chcete
kopřivové listy sami nasbírat a usušit, sbírejte je nejpozději do poloviny
května, poté jsou totiž plné dusičnanů. Listy můžete sušit ihned poté, co je
sesbíráte. Rozprostřete je do tenké vrstvy na stinném místě, listy není třeba
obracet. Proces můžete urychlit sušením v sušičce přibližně na 60 °C. Listy
nesmí zhnědnout či zčernat, pokud se tak stane, víme, že sušení proběhlo
nesprávně. Takové listy bychom neměli používat k přípravě čajů a nálevů k
vnitřnímu užití.
Kopřivu neužívejte dlouhodobě!
Kopřiva se nejčastěji užívá ve formě čaje. Čaj však není možné pít
nepřetržitě. Doporučují se tři týdny užívání, které by měly být následovány
přibližně měsíční pauzou.
Kopřiva dvoudomá je patrně
nejoceňovanější českou rostlinou pomáhající pročistit krev a podporující
krvetvorbu. Její užívání se doporučuje také při chudokrevnosti. A to především
pro její vysoký obsah železa, které chudokrevným pacientům chybí.
Ani její další účinky rozhodně nejsou zanedbatelné. Ty posilující,
čisticí a detoxikační oceníme především teď na jaře. Kopřiva ale pomáhá také při
snižování krevního tlaku či u aterosklerózy. Je prospěšná při snižování hladiny
cukru v krvi, je antiseptická a působí antivirově. Dále pomáhá léčit močové
cesty, ze kterých odplavuje bakterie způsobující zánět (kopřivový čaj lze užívat
i preventivně proti propuknutí zánětu).
Konzumace kopřivy prospěje
i trávení. Má totiž pozitivní účinky na náš žaludek i játra. Podporuje celý
proces trávení a vyprazdňování střev. Kopřiva spolupracuje na pročištění
trávicího traktu a na vylučování žluči. Proto se často doporučuje tří až
čtyřdenní jarní očistná kopřivová kúra. Ta spočívá v každodenním ranním pití
jednoho šálku kopřivového čaje nalačno půl hodiny před snídaní a dalšího jednoho
až dvou šálků po doušcích v průběhu dne. Tato kopřivová kúra nejenže zlepší
vylučování, ale zároveň dodává novou energii. Kopřiva zlepšuje kvalitu pokožky a
skvěle působí také na kožní problémy. Díky její již výše zmíněné schopnosti
čistit krev nám pomáhá při vyrážkách, popáleninách či zánětech kůže. Své místo
našla i v léčbě proti mykózám.
Kopřiva je oblíbená v kosmetice
Kopřiva se přidává také do kosmetických přípravků na vlasy. Všichni asi známe
kopřivový šampón, který je skvělý na posílení vlasů a dodání hebkosti. Věděli
jste ale, že kopřiva rovněž účinkuje proti vypadávání vlasů? Dále odstraňuje
svědění pokožky a omezuje tvorbu lupů. Tmavým vlasům dodává lesk, ty světlé zase
lehce ztmavuje.
Napářku z mladých listů kopřivy ocení také lidé s
mastnou pletí. Kopřiva se občas doporučuje i na podporu hubnutí. Pokud se pro ni
ale rozhodneme, musíme zvýšit denní množství vypitých tekutin. Kopřiva totiž
odvodňuje, a tak musíme tělu dodat tekutiny nové.
Užíváte-li
kopřivu pravidelně, doplňujte tělu draslík, který kopřiva vyplavuje. Stačí
zvýšit příjem banánů nebo čerstvé zeleniny.
Průkaz totožnosti:
- Botanický název: Urtica dioica
- Čeleď: kopřivovité
- Kde roste: Kopřiva se vyskytuje hlavně na severní polokouli, V České republice ji můžeme nalézt takřka na celém území, především na okrajích lesů, u cest, plotů, ale i ve štěrku a na hromadách suti. Má radši stinná místa s vlhkou půdou s vysokým obsahem dusíku.
- Které části se používají: list, nať, někdy také oddenek a květ
- Co obsahuje: chlorofyl, minerální látky (hořčík), karotenoidy, flavonoidy, aminy, acetylcholin, histamin, serotonin, sacharidy, vitaminy B2 a C, aminokyseliny, glukoniny, třísloviny, fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou, křemičitou
